Kavkaz, který se dennodenně skloňuje v souvislosti se zimní olympiádou v Soči, byl vždy hraničním, strategickým, a tudíž neklidným kouskem světa. Zájmy o oblast osídlenou různými horskými etniky měly Osmanská i Perská říše i Rusko. To nejvíc, podmanit si tamní národy zkusil už car Ivan Hrozný. Těm se ovšem do ruské náruče nikdy moc nechtělo, což nepřestalo platit dodnes.
Rusko ovšem kavkazské národy postupně prakticky ovládlo - mimo jiné tím, jak šikovně popouzelo jeden proti druhému. Ovšem ruku na srdce, u příslušníků některých etnik to nebylo nic zas tak těžkého. Na výrazný odpor proti kolonizátorům se vzmohli Čečenci a Dagestánci pod vedením imáma Šámila (1834-1859), v důsledku této kavkazské války jich ale výrazně ubylo.
S neloajálními horaly se teď už Sovětský svaz snažil vypořádat také mezi světovými válkami.
Dílo pak dokonaly Stalinovy deportace ve 40. letech. Když se pak po smrti diktátora mohli vysídlenci vrátit, nacházeli ve svých domovech nově usazené Rusy a další národnosti.
V období relativního klidu před rozpadem SSSR tak například v Grozném žili Čečenci, Rusové, Arméni, Židé, Gruzíni, Dagestánci, Ukrajinci a Bělorusové.
Mapa z roku 2009 ukazuje současné etnické složení regionu. Naznačuje, proč jsou bezpečnostní opatření na olympiádě v Soči tak rozsáhlá. Město, o němž se dočtete více v tématu magazínu, má za zády vroucí kotlík národností a jejich zájmů.
Etnolingvistické skupiny kavkazského regionu
50
etnických skupin
Více než 50 etnických a jazykových skupin obývá kavkazský region. Nejdůležitějším jazykem je zde gruzínština a dále slovanské jazyky: ruština a ukrajinština.
440 tis. km2
Kavkazský region
Oblast mezi Černým a Kaspickým mořem zahrnující na rozloze zhruba 440 000 km2 Gruzii, Arménii, Ázerbájdžán a nejjižnější část Ruska.
5642 m
Elbrus
Nejvyšší vrchol Kavkazu Elbrus má výšku 5642 m. Tato neaktivní sopka se dvěma vrcholy je nejvyšší horou Ruska a podle některých geografů také Evropy.
Zdroj: Wikimedia commons
