Nicholas Payton: Jsem černoch

Někdejší člen hnutí mladých lvů, které koncem osmdesátých let usilovalo o návrat k tradičnímu jazzu, patří mezi nejdovednější jazzové trumpetisty. Nicholas Payton přijíždí na festival Prague Proms, který zítra zahájí symfonickým koncertem v Obecním domě. V premiéře uvede skladbu Black American Symphony, kterou napsal pro svůj jazzový kvartet a Český národní symfonický orchestr. A přiváží také radikální názory. "Jazz je sprosté slovo," prohlásil.

HN: Proč nemáme říkat slovo jazz?

Protože se hodí jen na určitý typ hudby, ne na tu černou, ze které vzešel. Pojem jazz měl od samého začátku nepříznivý podtext. Každá kultura má svoji hudbu, běžně mluvíme o afrokubánské muzice nebo o keltské muzice, tak proč bychom nemohli přiznat barvu a říkat jazzu černá americká hudba? Jde o kulturní výraz černé společenské vrstvy a faktem je, že největší jazzoví hráči a inovátoři byli černí. Slovu jazz také ubližují ty poddruhy typu evropského jazzu, které s černou americkou hudbou nesouvisí.

HN: Často mluvíte o - cituji - nadvládě bílých lidí ve společnosti.

Amerika má za sebou rasistickou historii a ta čile pokračuje, viz nedávný rasově motivovaný případ vraždy Trayvona Martina nebo loňská poprava Troye Davise. Nelíbí se mi politické nálepky. Proč máme říkat, že jsme Afroameričané? Afroameričan je někdo původem z Afriky s americkým občanstvím, například herečka Charlize Theron, ale ta není černá. Neuráží mě, když mi někdo řekne, že jsem černoch - black. V Americe je rasového napětí stále dost a bílí musí přestat tvrdit, že rasismus neexistuje. Dokud bude v ústavě, bude i dál.

HN: Kde je zapsaný v ústavě?

Všechny zákony vymysleli a napsali běloši a podle toho věci fungují. Pokud černoch spáchá zločin na černochovi, pravděpodobně nebude zatčený a rozhodně nedostane tak tvrdý trest, jako kdyby spáchal zločin na bělochovi. Americká vězení jsou plná černochů, kteří byli nuceni pracovat a za směšně nízké peníze produkovat to, co se pak na trhu prodává za mnohonásobně vyšší cenu. To je novodobé otroctví. Celý systém je k minoritám nevděčný a jen potvrzuje moji domněnku, že rasismus mají lidé bílé pleti v genech.

HN: Cože?

Neříkám, že každý běloch je rasista. Ale co je bílá rasa? Je to označení, které si vymysleli bílí, aby se odlišili od černých. Když vynecháte bílou, celý pojem rasa přestane dávat smysl. Takže i samotný pojem rasismus je jen stvrzením nadvlády bílých nad černými. Na světě je víc černochů než bílých lidí, ale nikdo neřekne, že černoši jsou většinová populace. Slovy typu rasismus nebo minorita si jen bílá rasa udržuje svoji totožnost. V Americe dodnes existuje takzvané bílé privilegium: chudý černoch a chudý běloch nejsou ve stejné společenské situaci a nedostává se jim stejných příležitostí. Černochy drží pospolu alespoň silná komunita, ale kdo se stará o bílé?

HN: Kongres?

A právě institucionalizovaný rasismus naše životy ovlivňuje nejvíc. V některých ohledech jsme na tom byli líp za segregace. Rasismus byl přiznaný, ne tak podloudný jako dnes. Když se o kandidaturu na prezidenta zajímal Donald Trump, prošly mu rasistické projevy. Když byl zvolený Obama, na jeho mítinky chodili běloši se zbraněmi. Už sám fakt, že po Obamovi dodnes lidi chtějí, aby rodným listem doložil svůj původ, je čirý rasismus.

HN: Ale vždyť...

Americkou politiku platí korporace, které do úřadu potřebují dostat své politiky, aby ti jim za oplátku ohlídali byznys. Ti jsou všichni bílí. A kruh nelze narušit, protože pár boháčů je pořád jen bohatších, chudí lidé jsou jen chudší a střední třída v Americe přestává existovat. Za segregace byli černoši v lepším ekonomickém postavení - nemohli sice do bílých škol, ale měli svoji vlastní ekonomickou strukturu, ve které fungovali lépe.

Z červnového programu Prague Proms

Jazz Efterrätt

20. června ve 20 hodin Žofín Garden, Slovanský ostrov
Hudební formace ve svém repertoáru nadžánrově spojuje prvky jazzu, funky, blues i latiny.

Mnozil Brass

24. června v 19 hodin Smetanova síň Obecního domu
Rakouský žesťový septet nahrál filmovou hudbu k druhému Sherlocku Holmesovi, která jistě zazní i na Prague Proms.

Dagmar Pecková a Libor Pešek

28. června v 19 hodin Smetanova síň Obecního domu
Zazní písně z Ravelovy Šeherezády a Mahlerovy Rückert Lieder, Ravelova Pavana za zemřelou infantku a Beethovenova Symfonie č. 5 c moll "Osudová". Hraje Český národní symfonický orchestr.

Leoš aneb Tvá nejvěrnější

30. června ve 20 hodin Divadlo Archa
Představení Divadla Husa na provázku v režii Vladimíra Morávka.

SYMFONIE
Payton zítra zahraje svoji novou symfonii, ale také předehru k Bernsteinovu muzikálu Candide a Gershwinovu symfonickou báseň Američan v Paříži.
FOTO: PRAGUE PROMS

Celý systém je k minoritám nevděčný a jen potvrzuje moji domněnku, že rasismus mají lidé bílé plet iv genech.