Jestli Američané odejdou, bude tu válka

Na horskou vesnici Tondž padá tma, blíží se šestá hodina a v bohatších domech startují generátory a zapínají satelity. Na dnešní zpravodajství televize Tulo přišli i sousedé. Čekají zprávy z Kataru. Tálibán otevřel svoji kancelář v katarské metropoli Dauhá a naznačil, že je ochoten jednat.

"To jsou lidi mully Umara," vysvětluje inženýr Edi Muhammad. "Ti současnou Karzáího vládu neuznávají a jednat s ní nebudou."

Do katarské kanceláře proto přijeli jen Američané. "Kdo jim k tomuhle dal mandát?" rozčilují se muži před televizní obrazovkou. "Američané jednají s Tálibánem o naší budoucnosti?!"

Americké rozčarování

Protiamerická nálada je cítit z každého rozhovoru. Před deseti lety je přitom vítali jako osvoboditele. Vojáci chodili po ulici a každý pátek hráli "kovbojové" s místními buzkaši (tradiční paštúnský boj o kozu).

"Podívejte, jak teď jezdí ozbrojení," směje se Edi. "Jsou zalezlí v těch svých nedobytných základnách, obehnaní trojitým ostnatým drátem. Naslibovali nám miliardy pomoci, ale většinu těch peněz utratili na vlastní výdaje. Po Sovětech tady zbyly továrny, cementárny, školy a silnice. Co tu zůstane po Američanech?" rozčiluje se.

Odchod spojenců

Šéf Pentagonu Leon Panetta ohlásil před týdnem plány na rychlejší stažení amerických vojáků ze země. Afghánská armáda postupně přebírá velení nad vojenskými operacemi v jednotlivých provinciích. V polovině příštího roku má dostat kontrolu nad poslední oblastí a tím i zodpovědnost za bezpečnost v celé zemi.

Američtí vojáci mají jako poradci zůstat do konce roku 2014. Úplnému odchodu Američanů ale v Afghánistánu nikdo nevěří. Spekuluje se o různých možnostech, jak snížit počet cizích vojáků v zemi a přitom udržet klid. Místní politici například navrhují, aby mezinárodní vojska odešla a zůstala jen americká jednotka, nebo aby se počet Američanů snížil na třetinu a prodloužil se jim mandát.

Všudypřítomná korupce

Američany tu trpí těžko, ale jejich odchodu se bojí ještě víc. Karzáího vláda je velmi slabá a podporu dnes nemá už ani na severu země. Korupce odvádí většinu financí nutných na obnovu země a obyčejní lidé se s ní setkávají každý den.

"Bez nějakých drobných do kapsy tě nepustí ani vrátný na úřad, za všechno musíš platit," vysvětluje nespokojenost lidí na severu Afghánistánu Karim z Mazáre Šarífu.

"Za posledních pár let strašně vzrostly ceny potravin, bytů, pozemků. Rozhlédni se ale po městě, jaké se tu staví paláce, jak si žijí lidé spojení s vládou. To Američané nám dosadili Karzáího, který je sám zkorumpovaný, nebo si s korupcí neumí poradit. Už dnes některé provincie otevřeně vystupují proti vládě. Po odchodu Američanů zůstane Karzáímu jen hrstka špatně vycvičených vojáků s minimem zbraní. S nimi si poslušnost v revoltujících provinciích neudrží," ušklíbá se Karim.

"Jestli Američané opravdu odejdou, bude občanská válka."

S povstalci, nebo bez nich?

Mulla Umar s Karzáího vládou jednat nechce. Ta se ale pokouší navázat kontakt s umírněnými skupinami Tálibánu, jako je například jednotka Paštúna mully Mohtasima Aghy. Toho podporuje i Saúdská Arábie a je ochoten s afghánskou vládou vyjednávat.

Proti jakémukoliv vyjednávání s Tálibánem se naopak ostře staví sever země. Tři místní nejsilnější politická uskupení - šíitská frakce Hezbe Vahdat, uzbecká strana Džumbiši-Mili Islamí generála Rašída Dóstuma i Nahzatí Umid někdejšího prezidentského kandidáta a Abdula Abdula - už vytvořila koalici, kterou spojuje právě bojkot Tálibánu.

A stejně mluví i člen dalšího politického uskupení Mullo Sabratullo, bývalý polní velitel z Džamáte Islamí: "Tálibán neporazíme v boji, ale nemá ani smysl s ním vyjednávat. Máme příliš špatnou zkušenost, nikdy nesplnil, co slíbil."

Stínový Tálibán

Mulla Jakub je mytická postava vesnice Ak Kupruk. Ještě minulý měsíc tento stínový představitel Tálibánu pro oblast Mazáre Šarífu brázdil se svou padesátihlavou armádou na motorkách velkou část severního Afghánistánu.

"V Ak Kupruku má dům, ženu a děti," vykládá řidič Fazil, který ve vesnici pracuje. "Všichni ho znali, v noci bývaly slyšet motorky. Ale nikdo si na ně netroufl."

Mulla Jakub si pravidelně jezdil do Pákistánu pro podporu. Noční útok na jeho sídlo byl poslední operací koaličních sil před loňským předáním velení na severu. Vrtulníky šly najisto. Mulla přesto vyvázl a s několika příznivci údajně utekl do Pákistánu, kde si teď líže rány.

Mezi místními však koluje ještě jedna verze. Podle ní mulla Jakub nikdy neopustil Ak Kupruk a armáda prostě nemá síly na jeho zadržení.

"Každá provincie má své duchy," usmívá se trpce Karim. "Někteří jsou tálibánci, jiní zase spíš zloději, kteří se za ideovou roušku schovávají. Kdo se v tom má vyznat?"

Afghánská federace

Otázka jednání s Tálibánem rozděluje zemi ještě předtím, než k němu vůbec došlo. Severní koalice hrozí osamostatněním a destabilizuje už tak vratkou pozici Karzáího.

Poslední vážný pokus o dělení Afghánistánu proběhl v polovině loňského roku. Tehdy poslanci z Badachšánu obvinili prezidenta z neschopnosti a předložili parlamentu plán na rozdělení země na čtyři území podle etnického klíče.

Dnes se nově hovoří o federaci dvou islámských států: jižního, který je ochoten vyjednávat s Tálibánem a připustit ho k řízení provincií, a severního, který je rezolutně proti.

Americká jednání s tálibánci vyvolala novou vlnu uprchlíků.

"Už tak je tu život těžký," říká Edi, který se jen kvůli rodičům vrátil po patnácti letech z Moskvy. "My si dobu Tálibánu dobře pamatujeme. Ti nemůžou přinést nic než kulturní temno a ekonomický krach."

Šárka Kuchtová
od spolupracovnice z Afghánistánu

Američané nám dosadili Karzáího, který je sám zkorumpovaný, nebo si s korupcí neumí poradit... Po odchodu Američanů si poslušnost v revoltujících provinciích neudrží. Jestli Američané opravdu odejdou, bude občanská válka.
Karim
obyvatel Mazáre Šarífu

KLIDNÝ SEVER
Oblast kolem Mazáre Šarífu na severu patří k nejbezpečnějším oblastem v zemi díky koalici tamních vůdců, které spojuje především odpor vůči Tálibánu.
FOTO: TOMÁŠ VLACH

Zahraniční vojáky nahradí Afghánci

Zahraniční jednotky

V současné době je v zemi na 130 tisíc zahraničních vojáků, z toho více než 90 tisíc Američanů. USA minulý týden ohlásily, že chtějí stáhnout většinu bojových jednotek do konce příštího roku. V roce 2013 chtějí své působení v zemi ukončit i Francouzi.

Vládní síly

Afghánská národní armáda má oficiálně 180 tisíc mužů, některé zdroje ale hovoří o tom, že ve skutečně fungujících jednotkách je asi sto tisíc ozbrojenců. O něco početnější je policie, která by do konce roku 2014 měla mít na 140 tisíc členů.

O schopnostech obou složek panují pochyby.

galerii snímků ze severu Afghánistánu a další zprávy najdete na http://zahranicni.ihned.cz