Rusko hledá, jak si nadále pojistit vliv v Sýrii

Rozhodnutí Moskvy a Pekingu zablokovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN ohledně Sýrie dostává Rusko do diplomatické izolace, Moskva ale doufá, že si získá zásluhy mírotvorce. Ministr zahraničí Sergej Lavrov spolu s šéfem rozvědky Michailem Fradkovem se dnes vydávají do Damašku.

"Některé hlasy ze Západu zní neslušně, až na hranici hysterie," prohlásil Lavrov před odjezdem do Damašku. Co bude jeho cílem, nechtěl prozradit. "Když někdo odjíždí s poselstvím prezidenta, tak ho nejdříve sděluje adresátovi. Některé země dávají přednost komunikaci přes média, my dáváme přednost klasičtějším metodám," neodpustil si Lavrov rýpnutí.

Respektovaný panarabský deník Šarq al-Awsat, vycházející v Londýně, napsal, že Moskva se bude snažit přesvědčit syrského prezidenta Bašára Asada, aby dobrovolně rezignoval. Pokud to odmítne, předloží USA novou rezoluci, proti které Rusko nebude vznášet námitky, tvrdí zdroje listu v OSN. Takovou možnost naznačil i Lavrov, když kritizoval rozhodnutí autorů rezoluce hlasovat o ní ještě před jeho cestou do Damašku.

Intenzivní diskuse

Analytikové soudí, že hlavním cílem Moskvy je udržet režim prezidenta Asada co nejdéle při životě, aby Rusko nepřišlo o výhodné zbrojní kontrakty. Jiní zase tvrdí, že odmítání rezoluce souvisí s blížícími se prezidentskými volbami v Rusku. Vladimir Putin se podle těchto expertů snaží vypadat jako bojovník se západním pokrytectvím.

V samotné Moskvě se o postoji k Sýrii vede poměrně intenzivní interní diskuse. Hlavními argumenty zastánců tvrdšího postupu vůči syrskému režimu je nebezpečí zhoršení vztahů s arabskými státy a ztráta lukrativních kontraktů pro ruské firmy, tím spíše, že pravděpodobnost přežití režimu Bašára Asada je každým dnem nižší.

Podle známého politologa a šéfredaktora časopisu Rusko v globální politice Fjodora Lukjanova jde o to, že Rusko vyvodilo důsledky z vývoje situace v Libyi. Moskva se tehdy rozhodla zdržet při hlasování o podobné rezoluci vůči Muammaru Kaddáfímu. "Dosud je to jediný případ, kdy Rusko souhlasilo s jasným mezinárodním vměšováním do vnitřních záležitostí nějakého státu. Ale operace se okamžitě proměnila v klasickou vojenskou intervenci ke svržení režimu.

Výhrady Moskvy nejsou ani tolik spojeny s osobou Kaddáfího, ale s pocitem, že Západ a arabské země Rusko podvedly. Domluvilo se jedno, dopadlo to úplně jinak," napsal Lukjanov pro server Gazeta.ru. Toho se chce nyní Moskva vyvarovat.

Zbytečné obavy

Obavy z toho, že v případě pádu syrského režimu Moskva ztratí zakázky, jsou podle Lukjanova zbytečné. Tak to dopadne v každém případě. "Nečekané rozhodnutí Moskvy nevetovat rezoluci umožnilo celý vývoj, který vedl ke svržení Kaddáfího. Takže Rusko má zásluhu na vítězství povstalců. Nicméně nová vláda okamžitě prohlásila, že kontrakty Ruska a Číny budou nejspíše zrušeny, protože obě země se aktivně neúčastnily boje proti diktatuře. V Sýrii to bude stejné, takže není co ztratit," píše Lukjanov.

Tím se vysvětlují i další zbrojní kontrakty, které s Damaškem Moskva podepsala. "Snaha našich zbrojařů získat více peněz od režimu pod tlakem je sice morálně sporná, ale racionální," myslí si Lukjanov.

Podle analytičky Prague Security Studies Institute Ireny Kalhousové Sýrie hrála důležitou roli v ruské strategii na Blízkém východě. "Když Rusko začalo za Putina znovu roztahovat křídla, tak právě ze Sýrie začalo šířit svůj vliv v celém regionu, kde vždy měla své zájmy," říká Kalhousová.

Lukjanov je k šíření ruských zájmů na Blízkém východě skeptický: "Ruská přítomnost tam je založena na sovětském dědictví. Až odejdou politici těch dob, což bude brzy, tak to skončí. Další nebudou mít důvod orientovat se na Moskvu."

Ruské zájmy

Libye

Kaddáfího armáda měla 90 procent zbraní ruské provenience. V roce 2010 Tripolis podepsal dohodu o dodávkách zbraní a munice ve výši 1,8 miliardy dolarů. Společnosti Gazprom, Tatněfť a Gazpromněfť měly licence na těžbu a ruské státní dráhy měly postavit 550 kilometrů železnice. Všechny kontrakty jsou nyní novou vládou zpochybňovány.

Sýrie

Damašek byl tradičním spojencem Moskvy ještě z dob Sovětského svazu, od roku 1971 pronajal Moskvě přístav Tartus, kde od té doby mohou kotvit ruské válečné lodě. Po rozpadu SSSR se vztahy naplno obnovily v roce 2005, kdy Rusko odepsalo 10 miliard dolarů syrského dluhu výměnou za nové zbrojní kontrakty. Damašek zakoupil mimo jiné stíhačky MiG-29, taktické rakety Iskander, ponorky Amur nebo nejnověji cvičné letouny Jak-130.

Írán

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem jsou složité. Na jednu stranu podnik Atomstrojexport pomohl Íránu dostavět jadernou elektrárnu v Búšehru a ruští vědci pomáhali rozvíjet íránský atomový program. Na druhou stranu Teherán stále neodpustil Moskvě, že podlehla mezinárodnímu nátlaku a odmítla prodat protiletadlové komplexy S-300. Méně sofistikované systémy Tor ale Moskva Íránu dodala.

Situace v Sýrii

Nové bombardování Homsu

Syrské jednotky včera znovu bombardovaly město Homs v centrální části země a zabily až padesát lidí a 150 dalších zranily. Vláda odpovědnost za útok odmítla s tím, že jde o dílo "teroristických gangů".

Čína odmítá obvinění

Čína včera odmítla americké obvinění, že sobotním vetováním návrhu rezoluce vyzývající k odstoupení prezidenta Bašára Asada chrání syrský režim. Peking uvedl, že zablokováním rezoluce v Radě bezpečnosti OSN jen hájil spravedlnost v otázce Sýrie. Západní intervence v Libyi, Afghánistánu a Iráku svědčí podle Číny o tom, že nucená změna režimu je chyba.

Obavy USA

Spojené státy uzavřely své velvyslanectví v syrském hlavním městě Damašku a stáhly ze Sýrie všechny své diplomaty, včetně velvyslance Roberta Forda. Svého velvyslance posléze odvolala "ke konzultacím" také Británie. Podle televize CNN vedly USA k uzavření ambasády bezpečnostní důvody. Americký prezident Barack Obama včera zdůraznil, že situaci v Sýrii je důležité vyřešit bez vojenské intervence zvenčí.

Některé hlasy ze Západu zní až neslušně, skoro na hranici hysterie.
Sergej Lavrov
ruský ministr zahraničí

Další útoky Při ostřelování Homsu zahynulo včera podle opozice až 50 lidí. Podle syrské národní rady rozmístil režim prezidenta Bašára Asada v okolí Homsu silné tankové sbory, které mají na město zaútočit a zdevastovat ho.
FOTO: REUTERS