Na selskou notu

K sesednutí z bicyklů je už několik let láká dvůr Hostince Na Statku, který se nachází na okraji obce o 200 lidech.

Tři mohutné kamenné budovy nad jakubovským potokem obmykají nízkou trávou porostlý prostor s několika dřevěnými stoly a před domem se ve výběhu pasou ovečky a husy, které každého z příchozích ohlašují hlasitým kejháním.

O provoz hostince se stará rodina Pelikánových: talíře a půllitry roznáší babička s vnukem, v kuchyni se otáčí paní Lenka, její muž rozlehlý statek postupně rekonstruuje. Díky tomu, že se babička pouští do družného hovoru s každým nově příchozím, vím, že Lenka Pelikánová je kuchařkouamatérkou. Patří do kategorie, kterou americký šéfkuchař Anthony Bourdain popisuje větou "kamarádi říkali, že umí vařit, a tak si otevřela restauraci".

S Bourdainem nelze než souhlasit v tom, že takhle vzniklý podnik málokdy přežije. Hostinec Na Statku je důkazem toho, že to tak nemusí být vždycky. Důvody jsou hlavně dva: Pelikánovi jsou ve vlastním a nemusí platit nájem a pak je tu ještě ta kouzelná nenuceně rustikální atmosféra místa, kterou se jim povedlo vytvořit.

Pokud jde o jídlo, které na Statku nabízejí, nejde zhodnotit paušálně. Naprosto velkolepé jsou veškeré drobnosti k pivu. Podomácku naložený hermelín je tak správně "na pochodu", kořeněný trochu do cibulova, utopence natáhly chuť láku a bezvadně ladí k vychlazené dvanáctce. Majsrtštykem paní domácí je potom paštika, ve které se kachna pojí s brusinkami.

Aplaus rozhodně zaslouží i dezerty. Když vám mladý číšník doporučí tiramisu, neváhejte ani chvíli: zákusek z mascarpone a piškotů prosáklých amarettem a černou kávou tu umí jako na italské dědině. A stejně skvělé jsou i dozlatova upečené buchty.

Trochu rozpačitá jsem ale z nabídky hlavních jídel. Většina z nich je rustikální variací na dané maso, ať už je to vepřové nebo kuřecí. Rustikálnost zajišťují bylinky, houby, trocha zelí či pečené brambory ve slupce, které se k pokrmům servírují.

Pokud ochutnáte jenom jeden hlavní chod, bude to příjemný a poměrně objevný chuťový zážitek. Jenže s každým dalším přichází neodbytný pocit, že je to všechno tak trochu na jedno brdo. Ať si objednáte vepřovou panenku se sýrovou omáčkou nebo kuře "podle dobré hospodyně", pořád se v ústech převalují podobné chuťové tóny - trochu navinulé aroma podtržené vždycky stejným kořením. Rozhodně ne špatné, rozhodně ne nezajímavé, ale zkrátka jaksi monotónní.

Jediné, co se z těchto bot dokáže vyzout, jsou pokrmy, jejichž základní chuť je tak specifická, že se podle nálady konkrétního kuchaře příliš posunout nedají: guláš a svíčková. Guláš je důrazný a svíčková patří k těm, kde pasírovaná zelenina svádí rovnocenný mač se smetanou a vedou ho do lahodného krémového finále. Ke guláši i svíčkové na Statku servírují domácí knedlíky, za jaké by se nemusela stydět ani Rettigová.

Sečteno a podtrženo: oběd v Hostinci Na Statku nelze než doporučit. Ale pokud se rozhodnete projíst celým menu, připravte se na trochu monotónnosti. Na to, abyste to stihli, máte několik týdnů. Po svatováclavském posvícení totiž podnik až do příštího léta zavírá.

Hostinec Na Statku
Jakubov 40
e-mail: pelikan.lenka@seznam.cz
tel.: 608 252 595
www.hostinecnastatku.cz

Foto: archív restaurace