Domácí bylinkářství

Existuje řada důvodů, proč pěstovat vlastní bylinky. Nejenže získáte skvěle chutnající koření, ale navíc se budete moci kdykoli dopovat vitaminy a dalšími léčivými látkami víceméně zadarmo.Většina bylinek navíc dobře vypadá a hezky voní. A není nad to vyklonit se z okna nebo zajít do zahrádky a utrhnout si při vaření čerstvou bylinku přímo v truhlíku nebo na záhoně. Některé mají také blahodárné účinky i na ostatní rostliny v zahradě. Například kerblík ochrání salát před mšicemi, hlemýždi a mravenci, brutnák lékařský zase hezky prokoření těžkou půdu. Jestliže plánujete založit bylinkovou zahrádku, právě teď nastává nejlepší doba k výsevu některých druhů.

Rozmarýn lékařský

Rozmarýn je doma na skalnatých svazích ve Středozemí. U nás není tento stálezelený keřík zimovzdorný, venku proto může zůstat pouze ve vinorodých oblastech. Jinak ho pěstujte v květináčích a dávejte jej do zahrady jenom přes léto. Rozmarýn lze zakoupit v zahradnictví nebo vysít do misek na parapetu. Rostliny potřebují velmi propustnou humózní půdu. Od srpna se udržují spíše v suchu, aby jejich dřevo vyzrálo. Na zimu je dejte na chladné a světlé místo v domě. Zalévejte jen nepatrně, aby bal zcela nevyschl.

Listy a konce prýtů větších keříků můžete používat čerstvé i sušené po celý rok. Rozmarýn intenzivně voní, kořenně chutná a poněkud připomíná kafr a pryskyřici jehličnanů. Přidává se do rajské polévky, při pečení ke kuřatům, skopovému a do omáček. Čárkovité listy obsahují třísloviny, hořčiny a pryskyřičné látky. Rozmarýn podporuje krevní oběh, trávení a růst vlasů. Rovněž se přidává do pleťových vod.

Tip: Vhodným sousedem rozmarýnu je šalvěj lékařská.

Petržel obecná

Petržel je dvouletá bylina pocházející ze Středozemí. Není citlivá na chlad, a může se tedy vysévat už od března. Má ráda vlhká a polostinná místa. Poněvadž semena velmi pomalu klíčí, smíchejte je se semeny ředkvičky, která naopak vyklíčí rychle a ukážou vám, kde poroste petržel. Lehce a rychleji klíčí semena petržele vysévaná v srpnu. Řádky mají být 10 až 15 cm od sebe. V době sucha musíte rostlinky vydatně zalévat. Přes zimu je zakryjte nejlépe borovými větvemi, pod nimiž můžete i za sněhu odřezávat zelenou nať.

Petržel můžete sklízet na záhonu po celý rok, po odkvětu se však listy nepoužívají. Můžete ji sušit nebo zmrazovat, ztrácí však při tom svou vůni. Lépe je listy nevařit, ale přidávat je čerstvé na brambory, saláty, k jiné zelenině, do polévek a omáček. Obsahuje éterické oleje, mnoho minerálních látek, a především vitamin C.

Tip: Petržel se má pěstovat každý rok jinde, raději dále od salátu. Pěstování s afrikány omezuje výskyt hryzců.

Tymián obecný

V zahradě vyžaduje tymián bezpodmínečně slunné a suché místo. Tam, kde převažuje jílovitá půda, je třeba přidat písek a drobný štěrk. Nejlepší je zakoupit v zahradnictví vzrostlé rostliny a pak je vysadit ve vzdálenosti 20 x 20?cm. Rostlina zůstává přes zimu zelená a na jaře by se měla lehce sestřihnout. Tymián se nehnojí. Můžete si vybrat mezi francouzským neboli letním tymiánem, který roste rychle, ale je citlivý na mráz, a německým, tzv. zimním tymiánem, který roste pomalu, ale je mrazuvzdorný.

Celé čerstvé větvičky můžete sklízet po celé léto. Nejvíce účinných látek obsahuje rostlina před květem, proto se sklízí k sušení v této době. Tymián má silně kořenné aroma, hodí se k rybám, do polévek, do bramborových jídel a k divočině. Listy obsahují mnoho éterických olejů, saponiny, pryskyřice, třísloviny a hořčiny. Používá se i proti kašli a žaludečním křečím. Při nachlazení vyzkoušejte silný tymiánový čaj slazený medem.

Tip: Podobně jako šalvěj i tymián odpuzuje hlísty a mšice, a proto se může vysazovat jako jejich "odpuzovač" na okrajích záhonů.

Kmín kořenný

Kmín patří k nejstaršímu původnímu koření v Evropě. Je to dvouletá rostlina, která v prvním roce vytvoří pouze přízemní růžice listů, ve druhém vyžene lodyhu zakončenou okolíky květů až do 1,20 metru. Stanoviště by mělo být vlhké a půda hluboká. Vysévejte ho v dubnu nebo pozdě v létě. Semena přikryjte pouze tenkou vrstvou zeminy, protože kmín klíčí na světle. Řádky by měly být od sebe vzdáleny 30 až 35 centimetrů.

Jakmile začnou okolíky s plody hnědnout, odřezejte je. Vytřeste je na ubrus a suché uložte do šroubovací sklenice. Kmín je charakteristickým, lehce poživatelným kořením. Je vhodný k masitým jídlům, zelí, do sýrů nebo tvarohu. Nažky obsahují hořčiny, pryskyřice, kyselinu křemičitou a minerální látky. Kmín hezky zjemňuje těžká jídla, povzbuzuje také trávení a působí proti nadýmání.

Tip: Kmín a fenykl se nemohou ani cítit, nikdy je proto nedávejte do sousedství. Lepší je vysévat kmín k raným bramborám, zelí, okurkám a červené řepě, protože jim dodává lepší chuť.

Autorka je redaktorka Překvapení

Byliny
Rady kořenářky
Patero zásad pěstování bylinek, které zajistí bohatou úrodu.

Světlo
Budete-li v zimě pěstovat bylinky doma, je nutné jim zajistit dostatečné množství světla. Nejlépe poblíž okna směřujícího na jih či na západ.

Cirkulace
Bylinky nesnášejí průvan, přicházejí totiž o aromatické látky, někdy i odumírají. Správná cirkulace vzduchu je ale nutná, odvádí se tak přebytečná vlhkost.

Vyšší teplota
Bylinky vyžadují konstantní teplotu. Nejvíce bylinek rozšířených u nás pochází ze Středozemí, proto jim vyhovují vyšší teploty, 22 až 25 °C.

Nižší teplota
Mezi druhy zvyklé na chladnější podmínky patří pažitka a petrželka. Nejlépe porostou při 19 až 21 °C, v noci by ale měla teplota klesnout min. o 4 °C.

Skladování
Nechcete-li bylinky připravit o vitaminy, raději je nesušte, ale uchovávejte zmrazené. Pokud možno je nekrájejte nožem, spíše ručně natrhejte. Do vaření je přidávejte v poslední fázi nebo až přímo na talíř jako ozdobu.

Z historie
V předvědeckých kulturách byla znalost léčivých rostlin spíše výsadou žen, ve středověku byly však za tyto vědomosti upalovány.

Q&A

Miloš Král
architekt zahrad

Jaké nádoby jsou na výsev bylinek vhodné?

Vysévat můžete do klasických květináčů nebo truhlíků, lze však použít různé kelímky, krabičky, mísy apod. Záleží na tom, jestli bude nádoba sloužit pouze k předpěstování, nebo k trvalému růstu bylinky. Jestliže už rostlinky nebudete přesazovat do jiných květníků nebo na záhon, zvolte nádobu nejen praktickou, ale také dekorativní. Pokud si chcete bylinky doma pouze předpěstovat, můžete použít i speciální pokojové miniskleníky a fóliovníky, které udržují optimální klima pro klíčivost semen a růst mladé rostlinky.

Jak zalévat klíčící semena bylin?

Klasický způsob zalévání konvičkou s hubicí není úplně optimální v prvních dnech klíčení semen, která ještě nemají kořínek, a tudíž nejsou pevně ukotvená v zemině. Výborný je naopak mechanický rozprašovač vody, který běžně používáte například na kropení prádla. Jemnou vodní mlhou z rozprašovače semena zalévejte zpočátku jednou až dvakrát denně. Dostatečnou vlhkost zeminy kontrolujte jednoduše prstem, nesmíte ji nechat vyschnout, aby semena nezavadla a neuhynula. Do doby, než si rostlinky vytvoří kořenový systém, je zalévejte shora, později můžete vodu lít do misky pod nádobou. Pamatujte, že doba klíčivosti se u různých bylin liší, nejčastěji se pohybuje mezi jedním až dvěma týdny. Čím stabilnější klima klíčícím semenům poskytnete, tím větší máte šanci na úspěch. Můžete využít malého triku a nádobu se semeny první asi dva týdny zakrýt čirým sklem či průhlednou fólií, hlína vám nevyschne a zajistíte tak i stabilnější teplotu. Ve chvíli, kdy rostliny dorostly velikosti asi jednoho až dvou centimetrů, sklo či fólii sejměte.

Foto Shutterstock: V kuchyni Rozmarýn se dobře hodí k masu, hlavně skopovému a vepřovému. Do polévky Čerstvá petrželka je zdrojem vitaminu C, hodí se do polévky, na brambory i do omáček. Léčivé snítky Tymián se silně kořenným aroma se používá i proti kašli a žaludečním křečím. Lehce poživatelné koření Hnědé plody vyklepejte a vložte do šroubovací sklenice, aby se uchovalo aroma.

V příštím čísle
Jak si vytvořit ze zahrádky ovocný sad.