Jarní přípravka

Zatím to nevypadá, že za necelý měsíc by mělo, alespoň astronomicky, dorazit do našich končin jaro. Na jeho příchod je potřeba zahrádku připravit. Prodlužující se fotoperioda začne popohánět klíčící semena a zároveň se slunné, byť chladné počasí dá využít k prořezu stromků. S trochou nadsázky se dá říct, že co zahradník udělá v zimě, na jaře jako když najde.

Jogurtová minulost

V dobách nedostatkového zboží se celou zimu sbíraly kelímky od jogurtů, aby bylo v předjaří do čeho zasadit rajčata. Dnes zabírají okenní parapety zahrádkářů vyrovnané předpěstovávací sadbovače koupené speciálně za účelem budoucí rajčatové úrody. Jejich hranatý tvar výrazně šetří prostor a zároveň se s nimi lépe manipuluje. Jakmile se ze semínek začnou probírat malé rostliny, přijdou přesadit do čerstvě zrytého skleníku. Únorová "rajčatová fáze" je ale fází domácí. Pro urychlení klíčení se vyplatí semena namočit na pár hodin do vlažné vody, ovšem po vytažení je nezapomeňte nechat pořádně oschnout, aby se neslepila.

Po výsevu stačí při pravidelné zálivce a dostatku světla počkat, až olistěné sazenice dosáhnou výšky zhruba 20?cm. Ideálním místem pro klíčení a růst malých rostlinek je zasklený balkon, od mrazu izolovaný skleník či pařeniště, ale v malém se dá bezproblémově využít okenních parapetů či slunná veranda. Následné jarní přesazení na záhon se provádí spolu s kořenovým balem. Při pečlivé práci je úspěšnost takřka stoprocentní.

Mrvení a rytí

Na přelomu února a března přichází, řečeno s Karlem Čapkem, "doba všeho mrvení a rytí, rigolování, kypření a mísení. Tu tedy zahradník shledává, že jeho půda je příliš těžká, příliš vazká, nebo příliš písčitá." Z toho je jasné, že při přípravě zahrady na jarní pučení, kdy krokusy a sněženky sem tam vyrazí na povrch, je potřeba vzít do ruky rýč. Zemina se pro budoucí "rodinné plantáže" převrství a při té příležitosti je záhodno zapracovat hnojivo. Ideální je chlévská mrva, jenže ta se shání a koneckonců i dopravuje poměrně těžko. Pryč je doba, kdy si Čapek povzdechl, že "jen zbabělý stud zabrání zahradníkovi sebrat to, co utrousili koně". Koňům běžně se pohybujícím v ulicích dávno odzvonilo, a tak nezbývá než sáhnout po průmyslově vyráběných hnojivech. Nabídka je široká, stačí jen uvážit, kterým rostlinám bude hnojivo sloužit.

S nůžkami a pilkou

U neolistěných zimních korun stromů se také mnohem lépe vybírají větve k ořezu. Odstranit je třeba suché větvičky, u ovocných stromků neváhejte se zmlazovacím prořezem. Korunu rozvolníte a prosvětlíte. Stříhejte tenké větvičky nad očkem (novým pupenem s výhony) mířící do volného prostoru. Ideálně tak tvarujete budoucí korunu a dosáhnete stavu, v níž se vám nebudou větve navzájem křížit. Zároveň by se neměly soustředit na jednu stranu kmene, odstraňte i navzájem si konkurující větvičky a přemýšlejte nad tím, jestli se ty zbývající nebudou později omezovat v růstu. Při řezu nenechávejte "špalíčky" starých větví. Po odstranění větve nezapomeňte řez ošetřit štěpařským voskem. A když už držíte v ruce nůžky či pilku (vždy řádně ostré), neváhejte s úpravou živého plotu. Jakmile vyrazí první lístky, bude přístupnost k zadním výhonům ztížená. Navíc včasným ořezem docílíte hustšího olistění.

Březen
Co se děje v zahradě
Činnosti, které byste na konci zimy neměli zapomenout

Trvalky
Jakmile se oteplí, odstraňte z trvalkového záhonu zimní přikrývku. Zaschlé nadzemní části dejte na kompost; pokud nejsou zdravé, spalte je.

Okrasné dřeviny
Březen je ideální dobou pro vysazování okrasných dřevin s opadavými listy; konifery a stále zelené listnáče zalijte, ale až půda rozmrzne.

Trávník
Když roztaje poslední sníh a trávník oschne, vyhrabte z něj suchou trávu, staré listí a případně mech, který signalizuje nedostatek živin (viz Q&A).

Begónie
Pod zem půjdou až ve druhé polovině května, ale nyní si hlízy připravte do bedničky na rašelinu s pískem a tím je také lehce zasypejte. Uchovejte při 15 až 20 °C.

Okenní truhlíky
Truhlíky za oknem zbavte suchých jehličnatých větviček, které možná sloužily jako vánoční výzdoba. Začátkem března můžete už vystrčit ven truhlíky s přirychlenými cibulovinami a hlíznatými květinami.

V příštím čísle
Jak má vypadat moderní zahrada.

Q&A
Miloš Král
architekt zahrad

Jak seříznout růže?

Růže je potřeba na jaře silně seříznout, obvykle se zkracují tzv. až na tři pupeny, na větvích keře tedy zůstanou pouze tři očka. Řez veďte šikmo, zhruba půl centimetru nad posledním očkem směřujícím ven z keře, z něj pak vyroste nový výhon. Popínavé růže se zkracují na dvě očka, ale zastřihávají se pouze periferní větve, hlavní porost se nůžkami neupravuje.

Co dělat, pokud se po zimě objeví na trávníku mech?

Mech na trávníku napovídá, že půda nemá nedostatek živin, které je tam třeba dodat. Potom, co ho z trávníku odstraníte, přihnojteho drobným kompostem a přidejte do něj průmyslové hnojivo. Zbavit se mechu pomůže také provzdušnění půdy. V současnosti se provádí pomocí vertikutátoru; pokud ho nevlastníte, použijte rycí vidle a udělejte do země otvory asi patnáct až dvacet centimetrů hluboké.

Pečlivé stříhání
Zahradník se na konci zimy promění ve střihorukého Edwarda. Jeho nástroje se dotknou ovocných stromků i angreštu, rybízu, břečťanu či maliníku.

Foto autor, Shutterstock: Až roztaje sníh Z trávníku vyhrabte listí, trávu, mech. Bledule jarní Na jaře je jednou z prvních kvetoucích rostlin. V přírodě je ale poměrně vzácná, vyskytuje se u vodních toků. Plicník lékařský Okrasná trvalka kvete už v březnu. Při řezu Nenechávejte "špalíčky" starých větví.