Když se stěhují pokojovky

Předloni jste zapomněli, loni jste byli zrovna na lyžích a letos se kořeny rostlin vyčítavě plazí z květináčů. Dávají vám tak najevo, že tenhle rok už potřebují opravdu přesadit. Čím jsou mladší, tím je jejich volání naléhavější. Ideální doba na přesazování pokojovek nastává právě koncem zimy, kdy začíná vegetační období. Přesazená rostlina si tak totiž snáz vytvoří nové kořeny, které prorostou nový substrát. Jeden z následujících víkendů si proto udělejte čas a ty chudinky přesaďte. Budou vám vděčné.

Jak se to pozná?

Že rostlina potřebuje přesadit, je vidět na první pohled, pokud se kořeny plazí ven odtokovým otvorem nebo se tlačí nad povrch zeminy. Dalším indikátorem je také to, že rostlina často vysychá. Že je čas na přesazení, se však nejspolehlivěji pozná po vyjmutí rostliny ze stávajícího květináče. V případě, že kořenový bal vyplnil celý jeho prostor a nové kořeny rostou kolem a na spodní části se stáčejí do spirály, je zapotřebí přesazovat do většího.

Zvláště u starších rostlin platí, že větší nádobu nutně nevyžadují, prospěje jim však, když jim alespoň vyměníte substrát. V takovém případě (u velkých jedinců) je dobré seříznout kořeny, pak se tam nový substrát dobře vejde. Hodně vzrostlým rostlinám, které lze už přesazovat jen obtížně, je dobré vyměnit každé jaro alespoň vrchní část zeminy prohnojeným substrátem. Přesazování se vyhněte, pokud rostlina trpí nějakou chorobou, mohlo by ji to ještě víc oslabit.

Zázemí je hlavní

Základem každého přesazování je čerstvý substrát. Pokojové rostliny jsou přece jenom trochu "skleníkové květinky", a proto se k nim nehodí zemina ze zahrady, která obsahuje zárodky chorob, plevelů nebo drobné živočichy. Je tedy lepší vyjít z nabídky sterilizovaných substrátů v obchodech. Nejčastěji se prodávají pytle zeminy s aktivní složkou, která se hodí pro většinu pokojových rostlin. Substrát zvláštního složení je k dostání pro kaktusy, orchideje nebo bonsaje.

Když přinesete pytel se zeminou domů, je dobré ho otevřít a nechat pár dní odvětrat. Směs se podle toho, co jednotlivé druhy vyžadují, doplňuje v různém poměru rašelinou, pískem nebo perlitem. Například směs pro kapradiny, které potřebují velmi propustnou a na humus bohatou půdu, by měla obsahovat ze tří pětin rašelinu a ve zbytku hrubý písek nebo perlit.

Do čeho přesazovat

Jestliže přesazujeme do větší nádoby, měla by být asi o 20 % objemnější než ta původní. Květináče s odtokovým otvorem nebo otvory ve dně bývají nejčastěji z plastu nebo hlíny. Plastové nádoby udrží více vody, proto je potřeba přizpůsobit zálivku. Oproti tomu z hliněných květináčů se odpařuje voda rychleji, a pokud jsou nové, mohou odčerpávat ze substrátu hodně vláhy, tudíž se vyplatí ponořit je před akcí na hodinu do vody.

Základní květináč by měl také mít kónický tvar a k okrajům se rozšiřovat, případně zůstávat rovný. V žádném případě by se však neměl zužovat, jako tomu je například u nádoby typu "nočník". Po určité době totiž kořeny vyplní její prostor a nebude možné rostlinu z květináče dostat bez újmy. Základní nádoba se podkládá miskou nebo se vkládá do ozdobných nádob. Květináč s parádním obalem by ale neměl těsně přiléhat, protože pak není možné kontrolovat stav vody.

Zavlažování hodně usnadňují speciální samozavlažovací květináče s dvojitým dnem, které dělí nádobu na dva prostory. Ze spodní části, která se plní postranní "šachtou", je odváděna voda do horní části s drenážní vrstvou a substrátem. Rostlina si tak bere tolik vody, kolik potřebuje, a zavlažování se nemusí tolik hlídat. K jednodušší kontrole také slouží ukazatel zasunutý v šachtě, kudy se samozavlažovací květináč zalévá. Jsou na něm vyznačeny rysky s minimem a maximem.

Když je to nutné, bořte

Nejprve musíte dostat rostlinu ze starého květináče. To může být celkem oříšek, zvlášťě je-li větších rozměrů a dlouho jste ji nepřesazovali. V každém případě se ji vyplatí ponořit nejprve na zhruba jednu hodinu do vody. Potom menší květináč otočte vzhůru nohama, a pokud možno jemně jím klepněte o hranu stolu. Rostliny ve větších květináčích je třeba oddělit od vnitřní strany květináče tupým nožem. Pak květináč, nejlépe s asistencí další osoby, převraťte na bok a poklepejte na něj tupým předmětem. Kořenový bal by se měl uvolnit.

U složitějších případů může nastat situace, že bude nezbytné květináč rozbít. Není to právě ideální řešení, ale je nutné. Rozbité kousky navíc můžete dál zužitkovat a použít jako drenážní vrstvu. Tou vyplníte dno nového květináče, aby voda měla kam odtékat. Na ni se nasype substrát tak, aby horní okraj rostliny s kořenovým balem sahal cca 2 cm pod horní okraj květináče. Než však rostlinu do jejího nového domova definitivně vložíte, vidličkou lehce uvolněte do spirál zatočené kořeny. Úplně je však nerozplétejte. Suché, uhnilé nebo jinak znehodnocené kořeny ostříhejte, jejich úbytku by ale měla odpovídat redukce nadzemní části rostliny. Nakonec zbývající prostor v květináči pořádně dosypte substrátem a lehce umáčkněte.

KDY ZAČÍT HNOJIT

Po přesazení se rostlinám nemusejí dodávat živiny přibližně tři měsíce, v případě rašelinových směsí by se mělo začít zhruba po šesti týdnech.

V příštím čísle: Příprava zahrady na jaro

Q&A

Miloš Král
zahradní architekt

Je možné použít při přesazování hnojivo ze zahrady?

Do zakoupeného substrátu je možné přidat i trochu kompostu ze zahrady, ale ten musí být správně vyzrálý, nejlépe alespoň tři roky starý, aby neobsahoval příliš mnoho aktivních mikroorganismů, které by mohly požírat kořeny rostlin.

Neublíží rostlinám dekorativní materiál na povrchu květináče?

Většině rostlin to nevadí. Je však potřeba počítat s tím, že mulčovací vrstva snižuje odpařování vody, a je nutné tomu přizpůsobit zálivku. Nevýhodou u mulčování je právě to, že se špatně kontroluje stav vody v květináči, horní dekorační vrstvu je nezbytné odhrnovat. Mulčování se hodně využívá u kaktusů a sukulentů, jako materiál se dají využít štěrk, barevné skleněné střepy, keramzit nebo i mušličky a oblázky.

Take it easy

Trvalé zavlažování
Jednoduchý způsob, jak si vytvořit samozavlažovací květináč.

Krok 1
Vyjmutí
Systém zavlažování se hodí pro umělé i hliněné květináče. Rostlinu z něho nejprve opatrně vyndejte.

Krok 2
Knot
Z bavlněného nebo nylonového vlákna vyrobte několik desítek cm dlouhý knot a prostrčte ho otvorem na dně nádoby.

Krok 3
Zavedení
Konec vyčnívající ze dna uvnitř květináče povytáhněte a pomocí tenké tyčky zaveďte opatrně do kořenového balu.

Krok 4
Nádrž
Do víka nádoby, kterou chcete použít jako vodní nádrž, vyvrtejte dostatečně velký otvor, aby jím prošel knot.

Krok 5
Napojení
Květináč se zavedeným knotem postavte na nádrž s vodou a prostrčte do ní knot. Systém lze používat celoročně, sofistikované samozavlažovací květináče s pěkným designem nabízí firma Lechusa.

Foto: Shutterstock. ZEMINA Pro pokojové rostliny nikdy nepoužívejte substrát ze zahrady. KDY? Rostliny by se měly přesazovat na začátku vegetačního období. NÁŘADÍ Použít lze i starou lžíci, vidličku a nůžky. KOŘENY Pokud ostříháte část kořenového balu, musíte redukovat i nadzemní část. ASPOŇ OBČAS Čím mladší rostliny, tím častěji potřebují přesadit.