Velcí trpaslíci

Trpaslík může být malým obrem. Máloco lépe charakterizuje dřeviny, které za normálních podmínek dorůstají desítky metrů. Buky, duby i borovice jsou za běžných podmínek mohutnými stromy. Lidé z nich v honbě za nevšedními tvary a minimalistickou dokonalostí "vyrábějí" bizarně pokroucené kmeny třeba několik desetiletí.

Stromy v misce

Ačkoli to vypadá, že bonsaje jsou ryze lidským výtvorem, jde jen o velice sofistikované kopírování přírody. Rostliny, které kvůli stresujícím podmínkám či nedostatku živin dosahují oproti normálu malých rozměrů, označují biologové termínem "nanismy". Právě jedinci, kterým byla v přírodě upřena možnost pořádně se rozrůst, se mohou stát základem pro budoucí bonsaj neboli rostlinu v misce, jak zní doslovný překlad slov pun sai (pchen-sai).Právě miska je nedílnou součástí pro celkové vyznění bonsaje a tvoří s rostlinou estetický celek. Než se však stromek přesadí do takové misky, musí se připravit, což může trvat dva až tři roky. Tedy pokud jste nekoupili bonsaj už hotovou a chystáte si ji vypěstovat sami.

Kde získat materiál

Základ budoucí trpasličí rostliny může začátečník nejlépe pořídit jako polotovar v bonsaj centru, školce nebo se pokusit udělat bonsaj ze zákrsku, který našel ve volné přírodě. Vybrat vhodný objekt není jednoduché a chce to zkušenost. Zaměřte se na rostliny se silným kmenem a hustými větvemi posazenými co nejníže. Vyhýbejte se kmenům rovným, bonsaj by totiž působila fádně. Kořeny by měly být rozloženy do všech stran.

Z listnáčů patří mezi často pěstované bonsaje jilmy, javory, buky i duby. Z jehličnanů jsou začátečníkům doporučovány borovice, včetně naší borovice lesní, jejíž semenáček se dá, na rozdíl třeba od zákonem chráněného tisu červeného, získat ve volné přírodě. Stejně si můžete opatřit i ostatní druhy dřevin, ale vždy na místech, kde je takový sběr povolený.

Pátrejte v lomech nebo u železničních tratí. Nadějné jsou i rostliny, které se už uchytily v extrémních podmínkách, puklinách ve skále, zdi nebo v prasklině dlažby či okapu. Nejlepším materiálem jsou pak dřeviny ze živých plotů, zvlášť pokud vyrůstají na vašem pozemku, takže rostlinku nemusíte přesazovat a můžete si ji tvarovat přímo na zahradě. Častější však je, že stromek musíte teprve "přenést", a to tak, aby se co nejméně poškodily kořeny. Ty je potřeba při každém přesazování krátit, aby se rozrůstaly do šířky, nikoliv do hloubky.

Do misky

Sazeničky se nejprve zasadí do většího kontejneru nebo do záhonu, kde bude dva až tři roky regenerovat. Redukci kořenů by měla odpovídat redukce nadzemní části rostliny. Cílem není vytvarovat malý stromek s hustou korunou, ale naopak, nechat vyniknout kmen stromu. U mladých stromků ze školky se obvykle začíná stříhat až ve třetím roce pěstování. Větve by neměly zůstávat v patrech, ale "střídat se" a vyrůstat na ohybech kmene, nikoli na jeho "vnitřní" straně.

Teprve když je bonsaj takto připravená, je možné ji přesadit do vhodně vybrané misky. Ta má být dlouhá asi dvě třetiny výšky rostliny a široká o něco méně, než je rozteč nejdelších větví. Miska musí mít odtokový otvor, který se zakryje síťkou a připevní drátem. Na drenážní vrstvu pak přijde substrát. K jeho namíchání se často používá písek, štěrk, rašelina či zahradnická směs pro rostliny. Obvykle se vylehčuje perlitem. Koupit se dá i speciální substrát pro bonsaje (např. akadama) a celek se zdobí odolnými druhy mechů. Ten udržuje půdní pokryv vlhčí.

Venku, nebo vevnitř?

Sazeničkám z volné přírody se lépe daří venku než v interiéru. Platí to například o borovici, bříze, buku, modřínu nebo smrku. I na zahradě nebo na balkoně budou ale vyžadovat správné a časté zavlažování, tropické a subtropické druhy pak na zimu přemístění někam, kde neumrznou.

Jako vnitřní bonsaje je možné pěstovat například citrusy, fíkus smokvoň, vavřín nebo i tlustici. Některé z nich se dají letnit, na přechod ven si však musejí zvykat postupně. Bonsaje mají rády vlhko, uvítají tedy rosení. Na zálivku volte raději vodu měkkou, nejlépe dešťovku. Pokud není k dispozici, tak si "kohoutkovou" vodu raději převařte. Pro zalévání by měla mít voda pokojovou teplotu. Rostliny potřebují také dostatek světla, ale přímé slunce na parapetech u oken by je mohlo poškodit.

Umění střihu

Vytvořit skutečnou bonsaj vyžaduje roky péče. Provádí se zastřiháváním a tvarováním větví a kmínku, kdy se používají nejrůznější závaží a dráty. Ty je ohýbají do požadovaných úhlů, rozporky zase tlačí větve od sebe nebo přitahují k sobě. Jiným trikem je náklon misky. Rostlina má snahu růst kolmo k zemi, takže při nakloněné misce vlastně roste šikmo. Efekt se projeví po navrácení misky do vodorovné polohy.

Bonsajisté tvarují rostliny podle základních japonských stylů. Například styl chokkan je tvořen jedním, rovně vzhůru rostoucím kmenem, kengai znázorňuje kaskádu, kdy se kmen ohýbá a jednotlivé shluky větví rostou kaskádovitě pod sebou. Styl yose-ue neboli lesík pak znázorňuje miniaturní krajinu s několika stromky pohromadě.

V misce
Péče o pokojové bonsaje
Co potřebují bonsaje pěstované v bytě?

Substrát
Složení
Půdní substrát by měl být složen ze směsí zeminy, rašeliny a písku. V jakém poměru, záleží na druhu rostliny.

Zálivka
Kdy je potřeba
Často, ale nepřelívat. Zjistíte tak, že na 20 až 30 minut zapíchnete až ke dnu misky špejli. Je-li vlhká, nezalévejte.

Světlo
Podle roční doby
Pokojové bonsaje v zimě ocení parapet východního nebo západního okna, v létě mohou stát do dvou metrů proti oknu.

Hnojení
Co je nutné
Mezi nejdůležitější prvky, které bonsaje potřebují, patří dusík, fosfor, draslík, hořčík a vápník. Obsahují je univerzální hnojiva.

Škůdci
Živočišní a houby
Mezi nejčastější škůdce patří mšice, puklice, které se likvidují insekticidy, na roztoče fungují přípravky Talstar nebo Omite, na houbovou chorobu padlí použijte fungicidy, př. Sulka.

Kde se vzaly bonsaje? Umění tvarovat a miniaturizovat rostliny pochází patrně z Číny, odkud se rozšířilo dále
do Japonska a později do Evropy.

Q&A
Jaroslav Pišl
bonsajista

Proč bonsaji usychají a opadávají listy? Jak tomu zabránit?

Příčin může být několik. Může se jednat o reakci na přemístění pokojové bonsaje do nového prostředí. Kvůli změně teploty, světla či způsobu zálivky rostlina shodí část listů. Pokud k tomu dojde, zkontrolujte vlhkost zeminy (zda není přeschlá nebo naopak přemáčená) a rostlině dejte čas na přizpůsobení se novým podmínkám. Dalším důvodem může být usychání. Na podzim, když se začíná v bytě topit ústředním topením, žloutnou a opadávají u pokojových bonsají listy. I když se v literatuře píše, že v zimním období omezíme zálivku, protože je pro růst rostlin méně světla, skutečnost je v dnešních bytech jiná. Cirkulace suchého vzduchu způsobuje rychlejší vysychání zeminy než na jaře a v létě, a proto v zimním období zalévejte naopak častěji a vydatněji. V listopadu a prosinci navíc reagují opadáváním listů a následným růstem nových velkých listů na nedostatek světla (je ho desetkrát méně než v létě). Bonsaje proto přemístěte blíž k oknu nebo je přisvětlete speciálními svítidly pro rostliny.

Bonsaji opadaly všechny listy. Mám ji vyhodit?

Při silném napadení škůdci nebo při nedostatečné zálivce se rostlina zbaví listů, aby si zachránila spící pupeny, kořeny a vše potřebné pro další růst. Která část rostliny je ještě živá, zjistíme jemným seškrábnutím kůry z větve nebo opatrným a postupným stříháním kousků větví od jejich konce. Je-li plocha po řezu nebo seškrábnutí kůry zelená, větev žije. Naopak je-li hnědá, bývá už suchá. Probuzení spících pupenů podpoří slunce u okna, mírná zálivka a celkové nastartování bonsaje přípravek Bonsai Elixír. Pokud je opad listů zapříčiněn škůdci, musíme je mechanicky nebo chemicky vyhubit.

V příštím čísle
Jak a do čeho přesazovat pokojové rostliny.

Foto autor, archiv: Styly Bonsaje se tvarují v japonských stylech. Žalud Může být základem budoucí bonsaje. Kořeny Kořenová struktura je ozdobou bonsaje. Rosit Bonsaj fíkusu si potrpí na rosení. Nástroje Patří mezi ne například úzké nůžky na stříhání větviček v hustých korunách.