Rostliny, které vám zachrání život

Pokojovým rostlinám se prý daří u toho, kdo je má rád. Nějakým šestým zeleným smyslem to poznají a nejde jen o to, jestli je dostatečně zaléváte. Je to podobné jako s domácími mazlíčky, ostatně i květiny dokážou být vděčné. Nevrtí sice ocasem nebo vám neolíznou ruku, ale některé z nich fungují jako detoxikační jednotka a dokážou z vašeho okolí odstranit jedovaté látky.

Rostliny kosmického věku

Přišli na to vědci z NASA. Některé květiny mohou zbavovat prostředí toxických látek. Ty na nás útočí ze všech stran doma i v kanceláři. Není to jen kouř z odpolední cigaretky, ale i čisticí prostředky nebo stavební materiály. Navíc tu vzniká jeden z paradoxů moderní doby: abychom zabránili únikům tepla a "šetřili přírodu", zavíráme okna a vzduchem rozváděným po budovách kolují různé škodlivé látky. Ušetříme tak sice energii, ale snižujeme si kvalitu životního prostředí.

Syndrom nemocných budov, jak vědci z NASA tento fenomén nazvali, zhoršují koberce a další textilie, které benzen, formaldehyd nebo trichloretylen nasají a pak postupně uvolňují do ovzduší. Podle Billa Wolvertona, který se výzkumem "nemocných budov" zabývá přes 30 let, existují druhy rostlin, jež dokážou zmiňované toxické látky z ovzduší vstřebat.

Viktor čistič

Rostliny převážně tropického a subtropického původu odstraňují škodliviny zejména pomocí kořenů a kořenových bakterií. Je to například břečťan, který dobře pohlcuje benzen a formaldehyd, dále různé odrůdy dracén (marginata, warneckii, massangeana) nebo nenáročný fíkus malolistý. V přírodě dorůstá až do 30 metrů, květináč v bytě ho však nepustí do dvou metrů výšky. Nemá rád příliš vody, přelité rostlině žloutnou a opadávají listy.

Účinným "čističem" ovzduší je i lopatkovec, který si poradí se všemi třemi jedy, nejlépe však s benzenem. Výzkum prokázal, že za 24 hodin odstranil z uzavřené místnosti 80 % této škodliviny. Lopatkovec je také krásná, věčně zelená rostlina. Květy tvoří bílý list chránící smetanovou palici, který rostlině dodává spanilý vzhled. Přes zimu se lopatkovci daří spíš v chladnějších místnostech, ale vyžaduje omezit zálivku.

Nepodceňujte tchynin jazyk

Na oknech školních parapetů často schytala palbu mokrou houbou. Nenáročná květina si vysloužila pověst nudné rostliny, tuhé a ostré listy jsou zase nejspíš důvodem, proč se jí i v anglo-americkém světě lidově říká tchynin jazyk. Málokdo ji viděl kvést, bělavé květy připomínající klasy však krásně voní. V podstatě jediným úkolem při pěstování této nezničitelné rostliny je nepřelít ji. V zimě by měla mít dostatek světla.

Své si často vytrpí i další účinný pohlcovač škodlivin - zelenec chocholatý neboli Chlorophytum comosum. V angličtině se této rostlině, jejíž úzké listy se světlým proužkem se rozbíhají do všech stran, říká zelený pavouk. Špatné zacházení snáší hrdinsky, ale pokud jí v zimě dopřejete dostatek světla, spíše méně zálivky a časté (obden) hnojení tekutým hnojivem, možná vás odmění bílými kvítky s kaskádou malých rostlinek.

Aby květiny jako "pračky vzduchu" fungovaly, je však potřeba mít v pokoji zhruba o třiceti metrech čtverečních alespoň dvě rostliny. Zvlášť pokud žijete s kuřákem, neměly by "zelené filtry" chybět v obývacím pokoji, své místo mají i v ložnici.

Počítejte však s tím, že ekologická účinnost rostlin se mění podle intenzity světla. Za dobrých světelných podmínek se nejlépe osvědčil fíkus, v polostínu horská palma (Chamaedorea seirizii) a při nedostatku světla lopatkovec.

Žloutnutí
Když odumírají listy
Jestliže listy ztrácejí barvu, je to znamení. Jak kódovat žluté signály?

Případ 1
Stárnutí
Pokud žloutnou listy tu a tam odspodu, je to většinou přirozený proces a není nutné nijak zakročit. Listy jen odstraňte.

Případ 2
Zima
Teplomilné rostliny špatně reagují na změnu teploty, třeba přes noc v ložnici. Přesuňte je tedy do teplejší místnosti.

Případ 3
Sucho
Jestliže nemá rostlina dost vody, ztrácí ji dřív, než doputuje k listům. Více ji tedy zalévejte a roste rozprašovačem.

Případ 4
Příliš vody
Příčinou žloutnutí listů může být i přemíra vláhy, kořeny uhnívají a nemohou ji nasát. Nenechte stát rostlinu ve vodě.

Případ 5
Nedostatek dusíku
Dusík je potřeba k vytváření chlorofylu. Není-li ho dostatek, rostlina nemůže vstřebávat sluneční energii. Přesunuje chlorofyl a do horních částí a dole žloutne. Je potřeba je pravidelně přihnojovat.

Využití rostlin v krajině Technologie čištění životního prostředí pomocí rostlin se nazývá fytoremediace a využívá se i při odstraňování škodlivin z půdy.

Q&A
Miloš Král
architekt zahrad

Jak a kdy zalévat rostliny?

Většině rostlin, především druhům s dřevnatým stonkem, svědčí normální zalivka shora. Častěji potřebují vláhu rostliny na přímém slunci a druhy s velkými listy. Zda potřebují květináče vláhu, poznáte podle suché horní vrstvy substrátu. Zalévání zespodu ocení rostliny s dužnatými stonky, jako je africká fialka nebo brambořík. Nalijte jim takové množství vody, aby rostliny vodu zhruba za půl hodiny vstřebaly, voda však nikdy nesmí stát déle v misce. Zvláštní potřeby mají tzv. epifytické rostliny, které získávají většinu vláhy z listů. Bromélii, tilandsii nebo orchidej hodně roste, v zimě téměř nezalévejte.

Co dělat s přelitou rostlinou?

Přelévání rostlin je poměrně časté, proto je dobré při každé zálivce kontrolovat, jestli v květináči nestojí voda. Přelitou rostlinu vyjměte ze substrátu, očistěte a uhnilé konce kořenů odstraňte. Nedávejte rostlinu zpátky, ale zasaďte do nového substrátu. Následující dny rostlinu zalévejte opatrně a nestavte na přímé slunce.

V příštím čísle
Které květiny přežijí v koupelně či chladu chodby.

Foto Shutterstock: Břečťan Nenáročná rostlina dobře snáší stín i chlad. Odstraňuje z ovzduší benzen a formaldehyd. Zelený pavouk Zelenec snese téměř všechno. Nemá ale rád ohýbání listů, když se zlomí, je lepší celý list ustřihnout. Filtry Aby rostliny čistily vzduch, je potřeba alespoň jedna na 30 m2. Lopatkovec V pohlcování škodlivin je zvlášť účinný při nedostatku světla.