Muslimský průvodce Prahou

Centrem každé muslimské komunity musí být mešita a nejinak je tomu i v Praze. Zatímco mešitu a Islámské centrum najdete v Blatské ulici v Praze-Kyjích, Informační centrum s modlitebnou leží přímo v centru Prahy, v pasáži Jiřího Grossmana v ulici Politických vězňů.
„Chodí sem víc lidí než do mešity," říká o nenápadném prostoru v prvním patře pasáže Vladimír Sáňka, představitel Islámské nadace, která modlitebnu v centru otevřela v létě 2003. Náboženský život zdejších muslimů se ale začal rozvíjet už dřív – na začátku devadesátých let si Islámská nadace začala trvale pronajímat prostory pro modlitebnu, zhruba před deseti lety pak páteční modlitbou zahájila svou činnost mešita v Blatské ulici.
V pátek pražská mešita pulzuje životem. Parkoviště ve dvoře Islámského centra se plní auty a na sváteční bohoslužbu v půl druhé míří celá řada věřících – od pěšky přicházejícího staříka v muslimské čapce až po nablýskaný automobil íránské ambasády.
Objekt pražského centra je dvoukřídlá budova s kaligrafickými obrazy na fasádě. V kratším křídle se ve dvou podlažích nacházejí umývárny a toalety, hlavní část domu je pak trojpodlažní. V jednom patře je oddělení pro ženy, výuková místnost (slouží i jako jídelna), kuchyně a přípravna jídel. V dalším patře je přijímací místnost pro návštěvy, kancelář nadace a hlavní modlitebna. Ve třetím podlaží je druhý modlitební sál, který zároveň slouží jako místnost pro přednášky a knihovna se studovnou.
Pražská mešita a informační kancelář jsou otevřeny sedm dní v týdnu. Mohou sem přijít všichni – muslimové i zájemci o víru nebo o prohlídku Islámského centra z řad nemuslimů. Z různých publikací se tu dozvíte, jaké jsou pilíře islámu, co znamená pojem džihád nebo podrobnosti o prorokově životě.
Konzultace a skupinové návštěvy je dobré předem domluvit telefonicky. V obou prostorách jsou zajištěny páteční bohoslužby. Skládají se z promluvy imáma a společné modlitby. Kázání je v češtině a arabštině, protože se zde scházejí muslimové různých národností. „V nadaci nyní působí dva imámové, jeden je z Jemenu, druhý z Bosny," vysvětluje Vladimír Sáňka.
Nadace zajišťuje provoz knihovny, pravidelné přednášky a sobotní výuku koránu pro děti. Učit se číst a recitovat z koránu mohou také dospělí, a to i v případě, že neumí arabsky.
Islámská nadace se rovněž stará o oslavy početných svátků (připravuje například program při ramadánu – každodenní večeře přerušující půst, nocování v mešitě v posledních deseti dnech ramadánu atd.), islámské sňatky, omývání zemřelých muslimů, pohřby nebo rituální obřízky chlapců. V Praze už také funguje islámský hřbitov – muslimové mají vyhrazený pozemek na Olšanských hřbitovech.
„Cílem Islámské nadace v Praze je, aby muslimové u nás byli součástí občanské společnosti a aby v ní byli integrováni při zachování své identity," shrnuje své poslání Vladimír Sáňka.

Kde se naučit arabsky
Kromě přednášek s náboženskou tematikou nabízí Islámské centrum i lekce arabštiny, jazyka proroka Mohameda. Kurzy probíhají vždy jednou v týdnu, lekce trvá tři hodiny. Zájemci zde zaplatí 70 Kč za hodinu, semestr tedy vyjde okolo tří tisíc korun. Arabštinu nabízí v Praze nejen Karlova univerzita a celá řada jazykových škol, ale i základní škola Písnice s rozšířenou výukou jazyků (www.zspisnice.info).
Mezi jazykovými školami stojí za zmínku například Arabesque (www.arabstina.com), jež se specializuje na jazyky Blízkého východu. Najdete ji v Eliášově ulici v šesté pražské části. Ve škole lze studovat arabštinu v pěti úrovních kurzů, perštinu, zajímavostí jsou pak kurzy arabské kaligrafie – tedy dekorativního způsobu písma s ilustracemi, ornamentem atp. Výhodou při studiu kaligrafie byla i přirozená dispozice arabských znaků k ozdobnému psaní.
Další variantou mohou být kurzy v jazykové škole Orientpoint sídlící v areálu Pražské tržnice (www.orientpoint.cz). V nabídce jsou tři úrovně kurzů arabštiny, výuka zahrnuje rovněž základy arabské kaligrafie.

Zdravotníci se učí o islámu
Faktu, že už Česko není etnicky a nábožensky homogenní zemí, se už pomalu začínají přizpůsobovat i zdravotnická zařízení. Na Střední zdravotnické škole v ulici 5. května se už proto vyučuje dřív neznámý obor – Multikulturní ošetřovatelství a transkulturní péče.
„V nemocnicích někdy dochází ke střetu kultur, nápad zřídit tento obor vyšel z jejich požadavků," říká Vladimíra Šikýřová, která ho už čtvrtým rokem vyučuje. Obor absolvují ve druhém ročníku všichni studenti, ve třetím ročníku jim začíná praxe, při níž mohou nabyté znalosti uplatnit. Jako volitelný předmět se multikulturní ošetřovatelství vyučuje i na přilehlé vyšší odborné škole.
Při tvorbě osnov vycházela škola z takzvaného Modelu vycházejícího slunce, který vznikl v šedesátých letech ve Spojených státech. „Muslimů se týká hlavně kapitola Duchovní péče o nemocné," vysvětluje Šikýřová, podle níž se v české ateistické společnosti muslimové někdy setkávají s nedůvěrou a předsudky. „Muslimský pacient má trochu jiné potřeby, a to neplatí jen pro ženy. Také muži jsou raději, když je ošetřují muži."
Dbát je potřeba také na rozdílný jídelníček, jiné vnímání zdraví či rozdílnou hierarchii hodnot. „Respektujeme, že má například žena u lékaře doprovod, že o léčení rozhoduje celá rodina, nebo omezení během ramadánu. Pacientům je také třeba vyjít vstříc v době modliteb a pochopit, že budou mít třeba na stole korán, na který se nesmí sahat," vysvětluje vyučující. Na školu chodí i muslimští studenti, jeden z nich přitom s výukou multikulturního ošetřovatelství pomáhá.
Co se týče výběru lékařů, projevuje se zde fakt, že zdejší muslimská komunita není nijak ortodoxní. V Praze samozřejmě pracují lékaři muslimského vyznání, mnozí muslimové ale chodí bez problémů i k těm českým.

Kde nakoupit
Radost v Myslíkově
Asi nejširší nabídku orientálních potravin nabízí obchod Farah v Myslíkově ulici v centru Prahy. Slovo farah znamená v arabštině radost a je nutno říci, že milovníci blízkovýchodní kuchyně ji tu opravdu pocítí.
Asi nejdříve se každý zastaví u pultu s halal masem – na výběr je kuřecí, hovězí, telecí i jehněčí. Část se dováží od německo-tureckého dodavatele, zbytek obchod odebírá z halal jatek v Česku. Našince zaujme i obsáhlý regál s kořením.
„Češi nejvíc kupují právě koření, jehněčí maso a klobásy. Pak také kuskus a pálivou harissu, kterou často znají z cest," říká palestinský majitel Shedid Bessisso. Zájem je prý ale i o potraviny vhodné pro diety a hubnutí. Češi tvoří asi sedmdesát procent klientely, zbytek jsou cizinci. Roční obrat obchodu se pohybuje mezi 10 až 12 miliony korun.
Víc než polovina výrobků ve Farahu pochází z Turecka, kromě něj je ale obchod dováží rovněž z Indie, Pákistánu, Sýrie, Libanonu, Egypta, Tuniska či Íránu (z Persie například datle rotab). „Každý měsíc máme něco nového, ať už jde o sladkosti, nebo další druhy kávy," říká pan Bessisso, který provozuje obchod s potravinami šestým rokem.
Do Česka se přistěhoval už před dvaceti lety, kdy sem přišel za obchodem s telekomunikačním zařízením. V současné době provozuje kromě potravin v Myslíkově i Windmill restaurant v Konviktské ulici, kde dostanete libanonské a italské speciality (vyjma pizzy). Ceny hlavních jídel začínají na 150 Kč.
Dalším tipem na orientální potraviny je prodejna na Puškinově náměstí číslo 14 v Bubenči. Seženete tu halal maso, uzeniny, koření, cukrovinky, luštěniny či nakládanou zeleninu. Nedaleko odtud, na Evropské třídě, sídlí malý krámek Syřana Aliho Ebedoua.
Několik obchodů s orientálními potravinami najdeme i na Žižkově, například v ulicích Kubelíkova, Lipanská a Bořivojova. Zvlášť v centru v Prahy je také rozšířena síť prodejen Manni Mini Market, které se sice přímo na orientální lahůdky nespecializují, leccos tam však lze také najít – zejména konzervovanou nakládanou zeleninu nebo čaje.

Žižkovský halal
Veškeré maso, které jí věřící muslim, by mělo být halal. Zvířata musí být zabita rituálním způsobem, aby vykrvácela, a lidé pak jedli čisté, tedy krve zbavené maso. Pokud chcete ochutnat, zda je v chuti oproti normálnímu masu v českých obchodech nějaký rozdíl, zajděte si nakoupit do halal řeznictví v Bořivojově ulici číslo 76 na Žižkově.
Palestinec Abdalla Albourno tu nabízí hovězí, telecí, jehněčí i kuřecí maso za ceny jen o málo vyšší než v běžných supermarketech. „Ceny halal masa jsou asi o 10 až 15 procent vyšší," říká obchodník, který v Praze začal podnikat už v polovině devadesátých let.
Maso odebírá z několika českých halal jatek, zákazníci prý chodí nakupovat především jehněčí. „Lidé mají zájem o kýty nebo plece, někdy ale chtějí i celé jehně," tvrdí podnikatel, jehož maso se jí třeba i v hotelu Marriot.
Obrat řeznictví se odvíjí i od toho, zda se právě slaví nějaké svátky, týdně se ale prodá dvacet až třicet jehňat. „Chtěli bychom mít i vlastní jatka, to je ale velká investice," přiznává pan Albourno, který nyní rozšiřuje podnik o výrobnu halal salámů. Kromě masa lze v malém obchůdku na Žižkově koupit i různé arabské speciality, ať už čerstvé datle, hummus (pyré z cizrny ochucené sezamovou pastou a olivovým olejem) nebo baklavu.

Parfémy v mešitě
Muslimské ženy, které se chtějí oblékat v souladu s islámem, to mají v Praze trochu složitější. Mohou si samozřejmě objednat oblečení po internetu, odpadá tak ale možnost si ho vyzkoušet a osahat kvalitu látek.
Jedním z míst, kde se dají koupit muslimské šaty i šátky, je obchůdek na nádvoří Islámského centra v Blatské ulici. Muži tu zas naleznou klasické muslimské pokrývky hlavy. Kromě toho zde nabízejí například parfémy – jednou z možností je koupit si vůni, kterou se údajně napouští černá látka pokrývající svatý kámen Kaaba v Mekkce.
Samozřejmostí jsou i islámské knihy, kaligrafické obrazy a kazety s přednáškami a islámskými písněmi. Lidé jdoucí na bohoslužbu si mohou pořídit i nezbytné modlitební koberečky, které se nejčastěji dovážejí z Turecka a Sýrie.
Parfémy, tentokrát z Egypta, lze koupit i ve Slavíkově ulici na Vinohradech. V krámku zvaném Dárky z Egypta mají sice hlavně suvenýry typu sošek Tutanchamóna nebo papyrusových obrázků, najdou se tu ale i věci denní potřeby. Ať už jde o dámské šaty džalabíja, bytový textil nebo vodní dýmky. Jedním z nejoceňovanějších výrobků z Orientu jsou koberce – specializované prodejny s nimi najdete v Praze hned na několika místech, ve Starém Městě například v Jilské nebo Dlouhé ulici.

Kde se najíst
Počet zejména arabských restaurací se v posledních letech v Praze utěšeně zvyšuje, ať už jde o fast-foody s kebabem nebo luxusní restaurace. Vybere si každý, i když ceny jsou o něco vyšší než ve víc rozšířených bistrech a restauracích čínské provenience.
Pro věřícího muslima je ale důležité vědět, zda nabízejí pokrmy takzvaně halal, tedy v islámu povolené. V Praze funguje spousta restaurací s národními jídly z muslimských zemí, zároveň v nich ale můžete popíjet alkohol, který islám zakazuje. Některé z nich ani muslimové nevlastní.
„Já do těchto restaurací nechodím, pokud nemám jistotu, že jde o halal," říká představitel Islámské nadace Vladimír Sáňka. Sám doporučuje několik podniků, s nimiž si je jistý. „Prověřené" je třeba bistro Chez Amis ve Spálené ulici, které dodávalo jídlo do Islámského centra během různých oslav.
V malém podniku, vlastněném Alžířanem, si můžete dát třeba kuskus nebo jehněčí, zároveň tu ale také nakoupit celou řadu polotovarů. Že jde o muslimský podnik, poznáte snadno: jsou zde vystaveny korány a zájemci si mohou rychlý oběd zpestřit čtením brožurek o islámu. Z dalších podniků v centru města doporučuje Sáňka třeba tureckou restauraci Istanbul Kebab v ulici Politických vězňů (zde také sídlí Informační centrum a modlitebna) nebo nedaleké pákistánské bistro v Růžové ulici. V tomto nenápadném podniku nabízejí například ďábelsky pálivé kuře vindalú – dát si ho můžete s rýží nebo plackami čapátí. Jídlo vám zde i rádi zabalí, ceny hlavních pokrmů se pohybují okolo 120 Kč.

Libanonská kuchyně vede
Snad nejslavnější ze všech arabských kuchyní je libanonská, kterou v české metropoli dostanete hned na několika místech. Známým a oblíbeným podnikem je restaurace Safír v Obchodním centru Anděl – za rozumné ceny se tu skvěle najíte, pokud vám nevadí trošku neosobní prostředí a ruch z okolních podniků.
Elegantnější, ale o dost dražší variantou je restaurace U Cedru v ulici Československé armády v Dejvicích. Libanonskou kuchyni vaří také ve výše zmíněné restauraci Windmill v Konviktské, v restauraci El Emír v nákupním centru Palladium nebo v Klubu cestovatelů na Masarykově nábřeží.
V centru býval často vyhledávaný i Dahab, kde se podávala marocká, libanonská, tuniská a alžírská kuchyně. Restaurace v Dlouhé byla však v posledních měsících zavřená, počátkem října pak majitelé obnovili provoz a přestěhovali se do Soukenické ulice číslo 4, jen kousek od původní adresy. Na marockou kuchyni narazíte i v maličkém bistru Mamas & Papas na Letné.
Hlavní město ale nabízí výběr i milovníkům pákistánských a afghánských chutí. Na ty prvně jmenované můžete zajít například do restaurace Mailsi v Lipanské ulici na Žižkově nebo do podniku Mana v Praze Libni. Afghánistán, o němž se čtenář českých novin dozvídá výhradně ze zpráv o válce proti Tálibánu, reprezentuje rodinná restaurace Kábul v ulici Karolíny Světlé nebo podnik Ariana v Rámové ulici na Starém Městě.

Baklava ve Sladkém paláci
Chcete-li si v klidu posedět u arabské kávy servírované v džezvě a přikusovat k ní orientální dobroty z pistácií, mandlí a medu, zamiřte do Slezské ulice na Vinohradech. Asi pět set metrů od náměstí Míru narazíte po pravé straně na cukrárnu a kavárnu Sweet Palace.
„Přímo z Damašku dovážíme víc než dvacet druhů cukrovinek. Za rok a půl jsem jich dovezl už 1,5 tuny," usmívá se majitel Murhaf Trabulsi, který pochází ze syrského města Homs. Drtivou většinu zákazníků tvoří Češi, mlsat sem ale chodí i cizinci.
Kromě sladkostí a voňavé kávy s kardamonem nabízí pan Trabulsi i další arabské speciality: ochutnat můžete například hummus, makdus (lilek plněný ořechy), vinné listy nebo surki, což jsou kuličky ze sýra podobného roquefortu.
Takzvaných mezze, předkrmů typických pro libanonskou a syrskou kuchyni, mají ve Sweet Palace celou řadu. Pro hladové jsou k dispozici i větší jídla, ať už jde o musaku, kuskus nebo teplé sendviče, jako jsou gyros, falafel či basturma.
„Asi osmdesát procent našich zákazníků tvoří vegetariáni," vysvětluje majitel, známý svým osobním přístupem k zákazníkům. Rád každému vysvětlí, z čeho se dané jídlo skládá, a často dá také ochutnat. Muslimští zákazníci, kteří si chtějí koupit jídla s masem, tu mohou být klidní – vše je halal.
Útulný podnik nabízí posezení u několika stolků a také na zahrádce, chystá se ale rozšíření. „Během pár měsíců bychom chtěli otevřít luxusní kavárnu v arabském stylu. Bude v podzemí, s pěknými klenbami. Nyní probíhá rekonstrukce," těší se pan Trabulsi.

Kam ve volném čase
Pražští muslimové se ve volném čase nejčastěji scházejí v čajovnách. „Je tam klid, nekouří se a nepije alkohol," vysvětluje Vladimír Sáňka. O zřízení vlastní čajovny uvažovala i Islámská nadace, zatím se ale nenašel nikdo, kdo by se podnikání ujal. V muslimských zemích oblíbené hammamy v Praze nejsou, zdejší komunita je přece jen příliš malá a lázně tohoto typu by se jen těžko uživily. V Praze-Uhříněvsi ale mohou muslimky využívat wellness služby – paní Luisa Brožová zde každý čtvrtek nabízí saunu, masáže a další služby. Zájemkyně se mohou objednat na telefonu 777 037 651.
Na stejném čísle je také možné si domluvit nákup oblečení z internetových stránek www.albarakat.ru. Kromě dlouhých ženských šatů tu lze nakoupit i šátky, na výběr jsou desítky různých vzorů. „Není to úplně styl arabských států, je to ale vhodné i pro evropské ženy," říká Luisa Brožová, která nabízí zprostředkování nákupu i proto, že stránky jsou v ruštině a většina zdejších muslimek tento jazyk neovládá.
Stále víc Čechů se také věnuje zálibě, která má kořeny na Blízkém východě – břišním tancům. V hlavním městě nabízí jejich výuku celá řada tanečních škol, vybavení lze koupit například v obchodě Dárky z Egypta na Vinohradech nebo v Ganze v Koněvově ulici na Žižkově. Další možností je internet. Přehled českých tanečních škol naleznete na www.bellydance.mysteria.cz.

Snímky Martin Svozílek, Radim Beznoska, Reuters: Nedělní promluvu k věřícím pronáší šejch Rádí al-Masrí (2). Na dvoře mešity si mohou muslimové nakoupit modlitební koberečky a další propriety (3). Arabštinu lze v Praze studovat nejen na univerzitě, ale i na základní škole (4). Při ošetřování muslimských pacientů je třeba brát v úvahu některá pravidla, například respektování časů modliteb (5). Výběr orientálních potravin nabízí i krámek Aliho Ebedoua na Evropské (6). Halal (v islámu povolené) maso musí být ze zvířete zabitého rituálním způsobem. Zapovězeno je muslimům vepřové, neboť prase považují za nečisté zvíře (7). Muslimky nakupují v obchodě Farah v Myslíkově ulici v Praze (8). Nezbytným doplňkem arabských pokrmů bývá cizrnová pasta zvaná humus (9). Abdalla Albourno dodává jehněčí i do hotelu Marriot (10). K příjemnému posezení u kávy s kardamonem a cukrovinek z Damašku zve podnik Murhafa Trabulsiho ve Slezské ulici na Vinohradech (11). Součástí objektu Islámského centra v Blatské ulici (12) je i místnost pro rituální očistu před modlitbou (13).