Levharti z Cejlonu krášlí Ostravu

Chov našich nejbližších příbuzných znamená pro každou zoo jistotu úspěchu snad u všech návštěvníků. Nejinak je tomu i v Ostravě, kde patří pavilon primátů mezi nejnavštěvovanější expozice vůbec.
Z ubikací lemujících obvod kruhové stavby shlížejí na procházející zástupce lidského druhu jako blahosklonní senátoři lidoopi, opice i nižší primáti ze všech oblastí starého světa. Expozice pomyslného parlamentu jsou rozdělené do dvou půlkruhů. Jistě není náhodou, že v levém poslaneckém klubu mají většinu madagaskarští lemuři, zatímco opoziční část okupují vyšší primáti.

Lemuři s modrýma očima
Právě mezi poloopicemi z Madagaskaru přitom najdeme unikáty, kterými se u nás kromě ostravských chovatelů může pochlubit jen málokdo. Jedním z nejvzácnějších je lemur Sclaterův. Mezi ostatními obyvateli pavilonu ho snadno rozezná každý, kdo se mu pozorně podívá do očí. Právě v té chvíli se může stát, že na sebe pohlédnou dva modroocí primáti.
Kromě člověka je totiž lemur Sclaterův jediným dalším zástupcem našeho řádu, který se může pochlubit očima modrýma jako len. Podobně jako řada jiných druhů lemurů nosí i lemuři Sclaterovi praktickou módu. Pánové se halí do černých vycházkových plášťů, zatímco dámy dávají přednost hnědavé kožešině. Chovatelům se tak snadno sestavují skupiny s vhodným poměrem pohlaví.
Přirozenými autoritami v poslanecké frakci vyšších primátů jsou bezesporu šimpanzi, kteří k sobě také lákají nejpočetnější publikum. Jako jediní z pavilonu mají možnost skrytým tunelem proběhnout do velkého venkovního výběhu se vzrostlým stromem, kde se návštěvníkům předvádějí bez jakýchkoli zrakových bariér.
Čerstvého povětří si ovšem užívají i další primáti – ovšem jen v letní sezoně. Tehdy se vzácní lemuři, jejichž počet a druhová pestrost nemá v naší zemi obdoby, stěhují na opičí ostrovy uprostřed rybníků v zoo. Jejich království obklopuje pouze voda, takže výhledu návštěvníků nebrání skla ani mříže.

Silná trojka
Sloni, hroši a nosorožci. Lidé si tak nějak zvykli vnímat tyto tři skupiny tropických titánů jako jeden celek, ačkoli každý ze jmenovaných živočichů patří do zcela jiného savčího řádu. Proto se v zoologické zahradě po prohlídce slonů automaticky poohlížejí i po zbylé dvojici býložravců se silnou kůží.
V Ostravě se nemusejí rozhlížet moc dlouho. Pavilony hrochů, nosorožců i slonů stojí blízko sebe ve střední části areálu. Posledně jmenovaný z nich je přitom nejnovějším, a tedy i nejmodernějším pavilonem celé zahrady. Obývají ho čtyři indické slonice Sussela, Jumbo, Jothi a Vishesh.
Samostatné stání pro sloního samce však nabízí příležitost k doplnění stádečka o zástupce silnějšího pohlaví. Pokud vše dopadne dobře, měl by první nápadník přicestovat v první polovině letošního roku. Všechny slonice mohou spolu s návštěvníky obdivovat expozici džungle, která zdobí stěnu proti jejich prostoru.
Stavby pro hrochy a nosorožce tuponosé spolu sousedí podobně těsně jako oblasti rozšíření obou kopytníků v přírodě – oba druhy obývají subsaharskou Afriku. Samci obrněnců s rohem na nose dělají společnost africké kombě ušaté (drobní primáti) v noční expozici či nejrůznějším zástupcům bohaté fauny korálových útesů ve třech nedávno otevřených mořských akváriích.
Pod drobnohledem místních vědeckých pracovníků jsou však především hroši – jistě i proto, že ostravská zoo už dva roky vede jejich evropskou plemennou knihu. Čtyřhlavé stádo hrochů obývá prostorný pavilon a narození mladého samečka Huga v květnu roku 2007 poskytlo odborníkům vítanou příležitost sledovat chování hroší matky během kojení jejího zavalitého potomka.

Kočky ze Stromovky
Výběhům šelem vévodí rozlehlá expozice se skleněnými průzory ve střední části zoo. Jedná se o letní rezidenci pro neméně důstojné obyvatele: královský manželský pár lvů indických. Venkovní výběh je propojený s vnitřní ubikací v pavilonu šelem. Zde dělají králům zvířat společnost například ohrožení levharti cejlonští či binturongové.
Toto podivné jméno náleží neméně bizarnímu obyvateli asijských tropických pralesů. Binturong je se svou celkovou délkou těla téměř dva metry největší z cibetkovitých šelem. Kromě úctyhodných rozměrů se může pochlubit ještě jednou u šelem neobvyklou dovedností: jeho ocas se může obtočit kolem větve a funguje tak jako pátá končetina podobně jako u jihoamerických opic.
Pravou chloubou ostravské zahrady jsou však levharti cejlonští. S výjimkou domovské zoo v Kolombu na Cejlonu má totiž ostravská zoo nejdelší nepřerušený chov těchto krásných koček na celém světě! V současné době je v Ostravě pět těchto vzácných levhartů včetně dvou loňských koťat, která právě poznávají svůj výběh.
Vnímavější milovníci přírody jistě ocení tři prostorné voliéry rysů za pavilonem šelem. Člověk zde prochází jakousi časoprostorovou bránou, která umožňuje překonávat vzdálenosti mezi kontinenty během pouhých sekund. Návštěvníci tak mohou v pohodlí srovnávat rozdíly mezi blízce příbuznými druhy kočkovitých šelem, jejichž areály od sebe v přírodě dělí tisíce kilometrů. Vedle sebe tu žijí američtí rysi kanadští, jejich eurasijští kolegové ostrovidi i afričtí a jihoasijští karakalové, kterým ve zbarvení chybí typické skvrny na srsti severských druhů.
V ostravské zoo si však na své přijdou i ti, kteří se už radovánek s kočkami nabažili dosyta. Rozlehlý africký výběh v zadní části areálu nabízí pohled na pestrou směsici obyvatel savan, zatímco velké výběhy jelenovitých kopytníků v blízkosti vchodu věrně napodobují prostředí lesů mírného pásma. Průchozí voliéry ptáků Číny a Tibetu umožňují zažít těsný kontakt s opeřenci Dálného východu a o přivítání i rozloučení s návštěvníky se postará hejno plameňáků kubánských.

Informace
Zoo Ostrava
Michálkovická 197
Ostrava
Tel.: 596 241 269
www.zoo-ostrava.cz

Otevřeno:
listopad, prosinec, leden: 9 – 16 hod.
únor: 9 – 17 hod.
březen, září, říjen: 9 – 18 hod.
duben – srpen: 9 – 19 hod.

Vstupné:
dospělí 80 Kč, děti 3 – 15 let, studenti, učitelé, starobní důchodci, držitelé ZTPP 50 Kč

Snímky autor: Skleněné panely nabízejí nerušený výhled do velké voliéry rysů kanadských (na snímku 1). Sousední ubikace obývají jejich evropští a afričtí příbuzní. Největší chloubou ostravské zoo jsou ale jiní dravci – vzácní levharti cejlonští. Nově otevřená mořská akvária s biotopy korálového útesu oživují vnitřní prostory pavilonu nosorožců (3). Pavilon primátů je pokladnicí vzácných druhů, mezi které patří i pestří lemuři korunkatí ze severní části Madagaskaru (4). Hejno nepřehlédnutelných plameňáků kubánských tvoří stylový uvítací výbor a zároveň zanechává hezkou vzpomínku u odcházejících návštěvníků zoo (5).