Pivo s tváří nádražáka

Velkobřezenský pivovar je zmiňován už roku 1606, neboť právě tímto rokem je datována kupní smlouva na pivovar. V roce 1753 byl přesunut o kousek dál a do dvacátého století vstoupil s nabídkou 18 druhů piv.

Dnes už nejsou pamětníci, kteří by řekli, jak chutnal velkobřezenský Senátor. Zato by se možná ještě našli žijící vojáci Rommelových „lišek pouště“, kteří v roce 1943 vyklidili severní Afriku. Ti by si na pivo z Velkého Března určitě vzpomněli. Pivovar pod vedením zámeckého pána totiž dokázal zásobovat africké jednotky wehrmachtu pivem, což byl z obchodního hlediska vyloženě dobrý tah. A láhev piva byla v afrických válečných peripetiích bezesporu jedním z opravdu silných podpůrných prostředků. Navíc se jednalo o kvalitní značku, což dokládala jeho roční trvanlivost.

Tváří za 30 piv týdně

Věčná škoda, že v pivovaru dnes už neslouží sládková Jana Rostová, která pivo Březňák opečovávala s nebývalou láskou a hlubokými znalostmi až do roku 2006, kdy odešla na zasloužený odpočinek. Nejenže jako žena byla mezi sládky republikovým unikátem, ale pivo jí bylo předurčeno už jménem. Vždyť za svobodna se jmenovala Chmelová. Zkrátka nomen omen.

Pivovaru však asi nejvíc pomohl k proslulosti hustopečský rodák Victor Cibich. Ten neměl s výrobou piva nic společného, zato měl co do činění s jeho konzumací. Tento kontrolor rakouské severozápadní dráhy a pozdější přednosta stanice Velké Březno byl milovníkem zdejšího piva a roku 1906 dostal nabídku, aby se stal „tváří pivovaru“. Nabídku rád přijal, zvlášť když s ní byla spojena renta třicet piv týdně. Jeho tvář s blýskavou pleší dodnes zdobí pivní etikety, pivní tácky, ubrusy i vývěsní štíty.

A kam na velkobřezenské pivo zajít? Stejně jako Victor Cibich si zdejší zlatavý mok můžete vychutnat v tamní restauraci Tivoli, další možností je pak hospoda přímo v areálu pivovaru, která ale slouží jen potřebám exkurzí. Komu by březňák zachutnal, může si na něj zajít také do několika pražských restaurací a po jedné „březňácké“ hospodě najde i v Mladé Boleslavi, v Sázavě, v Pardubicích nebo Žluticích.       

Vyzkoušet z produkce pivovaru lze světlé i tmavé výčepní pivo a samozřejmě světlý ležák. Speciálním tipem je polotmavý vánoční speciál, který se v pivovaru vaří jen jednou ročně. Polotmavá barva se získává přidáním speciálních tmavých sladů. Ovšem správný poměr a množství pivovar prozradit nechce. Nejsilnějším pivem je nasládlý Březňák 21° s deseti procenty alkoholu. Takovým množstvím alkoholu se tedy březňácký speciál blíží vínu. Mimochodem, Březňák je jedním z nejprodávanějších piv v Německu. V roce 2007 se tu prodalo

195 tisíc hektolitrů.

Vynálezce PF

Zámek ve Velkém Březně se nepyšní kdoví jak dlouhou historií. V zemi, která je nejrůznějšími panskými sídly, hrady a zámky protkána jako roucho perské princezny perlami, jde o jeden z nejmladších. To ale neznamená, že by na zámku nebylo nic k vidění. Vybavení, které po komunistické konfiskaci zmizelo v depozitářích, se podařilo dohledat a dnes je opět součástí zámeckých prostor. Příjemným bonusem zámku při našem pivním putování každopádně je, že z nebo do pivovaru (záleží na tom, jaký směr prohlídky zvolíte) je to sem jen pár kroků.

Lidé, kteří ve zdech zámku žili, se podíleli jak na českém, tak evropském politickém dění. Začal se stavět v roce 1842 na popud nejvyššího purkrabího Českého království, Karla Chotka. Ten udělal za vlády rakouského císaře Františka I. (1782 až 1835) vcelku úspěšnou úřednickou kariéru. Rod Chotků však proslavila hlavně jeho vnučka, Žofie Chotková, pozdější manželka následníka rakouskouherského trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d’Este. Po jeho boku byla také v roce 1914 zastřelena při atentátu v Sarajevu.

Jenže svět se neskládá jen z událostí hodných zápisů do světových dějin, ale i z maličkostí, které nás – aniž si to uvědomujeme – doprovázejí celý život. Jednou z takovýchto titěrností jsou každoroční novoročenky, které vznikly roku 1827. Tehdy si budoucí majitel velkobřezenského zámku nechal natisknout u ředitele pražské kreslířské akademie Josefa Berglera gratulační lístky, které posílal svým známým. Historie „PFky“ mizí pod přívalem všednosti, nicméně Chotkovu vstřícnost vůči moderním technologiím dokládají v zámku uložené vzácné daguerrotypie, což jsou přímí předchůdci fotografie. A právě fotky se staly nedílnou každoroční součástí novoročních blahopřání. Hrabě Chotek by měl radost.

Útočiště novomanželů

Park obklopující zámeckou budovu je příjemnou ukázkou anglického pojetí zahrady. Tedy žádná bludiště z pečlivě zastřižených tisů či složité ornamenty z vybraných velkokvětých rostlin, jak známe francouzský typ zámeckých zahrad ve filmech o nezdolné Angelice. Naopak, prostor je otevřený, působí přirozeným dojmem a malý rybníček zdobí několik leknínů, které podtrhují nenásilný ráz zahrady.

Park celoročně láká k procházce, uklidňuje i inspiruje. Občas tu lze zahlédnout člověka s notebookem, kterak buší své myšlenky do klávesnice, ale mnohem častější jsou tady čerstvě oddané páry. Právě si slíbily, že spolu zůstanou navždy. A alespoň ve svůj svatební den tomu věří. Zámek je totiž pro svou příjemnou atmosféru oblíbeným místem svateb. Snad by byl hrabě Karel Chotek se současným využitím zámku spokojený. Určitě víc než s jeho provozováním coby politickou školou Komunistické strany Československa, jíž byl v minulosti.        

Autor je šéfredaktorem magazínu Travelfocus

Doprava

Cesta z Prahy do Velkého Března trvá něco přes hodinu a půl, pokud v Ústí nad Labem přestoupíte z vlaku na autobus. Necelé dvě hodiny budete cestovat, jestliže přestoupíte v Děčíně na osobní vlak. Autem budete pokračovat z Ústí nad Labem na Děčín, do Velkého Března se dostanete přímo ze silnice č. 261.

Ubytování

Ubytování můžete využít v Ústí nad Labem, například v penzionu Lada v Balbínově ulici 161/2, tel.: 475 201 530,

602 410 569, www.penzionlada.cz.  

Vyzkoušet lze i ubytovnu v Zubrnicích v čp. 4, (tel.: 720 511 437),

na niž najdete odkaz v rubrice Ubytování v Zubrnicích na www.obeczubrnice.cz. 

Informace

Pivovar má svou vlastní exkurzní trasu, která je pro jednotlivce k dispozici každou sobotu ve 14.30 hod. z vrátnice

pivovaru. Skupiny nad

10 osob si mohou domluvit exkurzi kdykoliv

po dohodě na telefonech 475 228 331 nebo 604 505 323.

www.zamek-vbrezno.cz 

Snímky autor: Pivovar Velké Březno je jedním z těch, které používají místo chmelových šišek chmelový granulát. Pro správnou chuť piva je nutné zrání v ležáckých vanách (uprostřed). Původní vybavení zámku se podařilo vyhledat a dnes je opět jeho součástí (vlevo dole).