V pahorkatině mezi Přerovem a Valašským Meziříčím se rozprostírá venkovský kraj, kterému se vyhýbají nápory turistů. Národopisně je to moravské Záhoří, zeměpisně pak Kelčská pahorkatina. Jde o venkovský region na pomezí Hané a Valašska v podhůří Hostýnských vrchů. Málo známá oblast je ohraničena přibližně městy Přerov, Lipník, Hranice, Valašské Meziříčí, Bystřice pod Hostýnem, Holešov. Jedním z nejznámějších zdejších míst je bezesporu hrad Helfštýn se svou pohnutou historií a kovářskou současností. Jeho rozsáhlá zřícenina vévodící celému údolí Moravské brány vždy podněcovala ke vzniku řady romantických pověstí. Nakonec i skutečné historické události si často pranic nezadaly s těmi smyšlenými.
Sporný Friduš
Hrad Helfštýn, zvaný také Helfštejn či německy Helfenstein, vznikl se vší pravděpodobností v poslední čtvrtině 13. století a jeho zakladatelem a prvním majitelem byl slezský šlechtic Friduš nebo Fridrich z Linavy. S největší pravděpodobností byl Friduš obyčejný loupeživý rytíř a lapka, který velmi dobře odhadl strategický význam daného místa a zbudoval si tu hrad. Historici jsou, pravda, ve vyjádřeních o tomto loupežníkovi opatrnější a nazývají ho "spornou osobností“. Faktem ale zůstává, že například v moravských deskách zemských se dochoval záznam z roku 1349, který praví, že se Friduš z Linavy zmocnil v tomto kraji části majetku pánů z Drahotuší a vybudoval na nejvyšší části hřebene nad řekou Bečvou, chráněné strmými svahy, malý hrad s oválným půdorysem.
Návrat loupežníků
Původní hrad vznikl na ploše dlouhé přibližně 50 m a široké 30 m a byl hned v době svého vzniku opevněn silnou hradební zdí, kterou na jihu doplňovala mohutná okrouhlá věž. Na severní straně byl zbudován prostý hradní palác, který měl mimo sklepy ještě dvě podlaží, a celý areál hradu lemoval široký parkán s obranným příkopem. O Fridušovi z Linavy se bohužel žádné spolehlivé zprávy nedochovaly a ani se neví, kdy a za jakých okolností o hrad Helfštýn vlastně přišel. Traduje se sice, že proti loupeživému Fridušovi a jeho hradu zakročil vojenskou silou dokonce sám král Václav II. za svého tažení na Moravu roku 1287, ale autoři takových tvrzení se odvolávají pouze svědectví kroniky Václava Hájka z Libočan z roku 1541. Podle ní král hrad dobyl a loupežníky nechal popravit. Toto svědectví ovšem současní odborníci považují za nepříliš věrohodné.
Hrad byl později po celá staletí přestavován a měnil majitele. Po sedmileté válce se přestalo s Helfštýnem v systému zemské obrany počítat a hrad pustl. Jeho zkázu urychlili ve druhé polovině 18. století i poslední majitelé Ditrichštejnové svými demoličními pracemi. Na opuštěný hrad se dokonce vrátili loupežníci.
Od lapků ke kovářům
"Od Hranic až po Přerov řádil kdysi hrozný loupežník se svojí neméně strašnou družinou. Nebylo dne, aby nové a vždy hrůznější zvěsti o jeho nelidských skutcích nesly se od úst k ústům a nebudily novou hrůzu mezi lidmi; nebezpečno, velmi nebezpečno bylo vyjíti přes pole!“
Tak si lidé vyprávěli o loupežníku Kristiánovi. Historická fakta jsou v záznamech o loupežnících mnohem střízlivější a hovoří o tom, že roku 1710, když na hradě sídlila lupičská Onderkova banda, byl obsazen vojskem.
Lapkové byli nejvýraznějšími postavami historie hradu až do roku 1982, kdy se na Helfštýně uskutečnil první ročník Mezinárodního setkání uměleckých kovářů. "Když jsem probral všechno, co podléhá vynalézavosti ducha, který uměle přetváří přírodu, přichází mi s podivem na mysl, že téměř nic nevytvoří bez ohně...“ Tato slova pronesl Gaius Plinius Secundus, který zemřel v roce 79 při výbuchu Vesuvu. Mezinárodní setkání kovářů na hradě Helfštýně jako by i po tolika staletích potvrzovalo jeho slova. Plameny šlehají z výhní rozmístěných na hradním nádvoří, žhavé kusy železa dostávají svůj nový tvar pod údery kladiv. 
S antikou spojuje setkání kovářů především jeho název. Patron kovářů Héfaistos sice kulhal, ale byl to syn nejvyššího z nejvyšších, samotného Dia. V pomyslné hierarchii řeckých bohů tak stál pořádně vysoko. Mezi všemi bohy na Olympu byl uznávaný nejen kvůli svému prominentnímu původu, ale především proto, že byl velmi schopným a šikovným kovářem. Olympským bohům vystavěl nádherné paláce ze zlata, stříbra a bronzu. Sám na sebe ale také nezapomněl, ba dokonce si přímo ve svém paláci zřídil dílnu, protože se černého řemesla nemínil vzdát ani na Olympu. Kdo jiný by tedy měl být patronem Mezinárodního setkání kovářů na hradě Helfštýn než právě Héfaistos.
Lubomír Pecold
Jak se tam dostat
Na hrad Helfštýn bude v době konání akce zajištěna autobusová kyvadlová doprava od ČD v Lipníku nad Bečvou, kam se dostanete vlakem z Prahy přes Olomouc a z Brna přes Přerov.
Pokud pojedete automobilem, vydejte se po silnici č E442 z Olomouce do Lipníka nad Bečvou, případně z Přerova přes Bečvu (směr Bystřice pod Hostýnem), vlevo do Týna nad Bečvou a znovu vlevo vedlejší silničkou k hradu.
Informace
Setkání kovářů Hefaiston navštivte v sobotu 30. srpna od 9 do 18 hodin a o den později od 9 do 13 hodin. Během dvou dnů se tu můžete mimo jiné dozvědět, co je to babka, utínka, zápustka, vlček nebo rohatina, a navíc všechny tyto kovářské nástroje pozorovat v akci. Vstupné: dospělí 60 Kč, studenti a důchodci 40 Kč, děti nad šest let 20 Kč, mladší zdarma (tel.: 581 250 543, www.helfstyn.cz/hefaiston).
