Rakovnicko 
Zámek ve Slabcích
Snímek: Richard Grégr

Český Balkán najdeme v obrazech zdejšího rodáka Jiřího Anderleho. Kořeny tady má i Jan Neruda. Chodíval tudy Jan Hus a v okolí Berounky bádal věhlasný Joachim Barrande. Jen o kus dál se toulal Ota Pavel.
Když jedenáct obcí, Hracholusky, Hřebečníky, Hvozd, Krakov, Krakovec, Malinová, Panoší Újezd, Pavlíkov, Skryje, Všetaty a Slabce, kde je centrum, zakládalo mikroregion na podporu turistického ruchu, nebylo o názvu pochyb - Balkán.


Chalúpka 27+1
"Krakovec nám byl dán za odměnu,“ tvrdí kastelán Jiří Sobek. Na nejimpozantnějším hradu v okolí, či spíše na tom, co z něj zbylo, působí už jedenáctý rok. "Nejde o typický hrad, takovou architekturu už možná v celé Evropě nespatříte,“ naznačuje tajemství gotické tvrze na kopci.
Hrad vznikl ve 14. století a předběhl svoji dobu nejméně o půldruhého století. Křivoklátský purkrabí a oblíbenec Václava IV. Jíra z Roztok jako stavitel nechal velkoryse udělat velká okna i světlé místnosti s neobvyklým luxusem. Však prý další majitel přemlouval váhajícího Jíru z Roztok k prodeji slovy "Popřej mi té chalúpky“, dodává kastelán Sobek.
Hrad sloužil až do roku 1783, kdy vyhořel. Opravoval se až ve 20. století. Poslední majitelé ho ve 20. letech "prodali“ za symbolickou korunu Klubu českých turistů.


most_mTisíce kočičích očí
Hrad s obcí spojuje výrazný dřevěný most. Jeho autoři, architekt Vít Mlázovský a tesařský mistr Petr Růžička, ho postavili z dubového a mnohde křivolakého akátového dřeva historickými tesařskými metodami, bez železa či hřebů. Spoje zapadají do sebe a tesaři užívali tradiční klíny a kolíky. Při ručním řezání dubových fošen dvoumužnou pilou se stavitelé i pomocníci pořádně zapotili. Po mostě, dokončeném v roce 2005, přejedou i auta. S tak tradiční tesařinou se v Evropě setkáme zřídka.
Jsme na hradě. Dívejte se pozorně gotickým oknem pod starobylou klenbou. Za ním je další okno, a když uděláte dva kroky doprava až sem k tomu pilíři, objeví se další průhled... Těžko hledat romantičtější kulisy. Radim Vašinka tady občas vystupuje se svou Královskou šekspírtovskou divadelní společností. A nízké slunce vytváří mezi dřevěnými pásky zábradlí podivné stíny, nápadně podobné kočičím očím. Krakovec je hrad pohledů.


Do Kostnice
Je čtvrtek 11. října 1414. Z hradní brány vyjíždějí dva vozy a tři desítky koní. Jména jezdců většině z nás mnoho neprozradí: Václav z Dubé, Jindřich Lacembok, Jan z Chlumu a další. Provázejí Mistra Jan Husa, který jede obhájit do Kostnice své životní postoje, 6. července následujícího roku bude však za ně upálen.
Tehdejší majitel hradu Jindřich Lefl z Lažan pozval na Krakovec "bezprizorního“ kazatele, který byl v Praze dán do klatby a chodil dva roky po českém venkově, v červenci roku 1414. Jeho pobyt přes sto let připomínají ve výroční den národní slavnosti i církevní pouť. V roce 1932 Náboženská obec církve československé pořádala průvod z Velkého, dnes Panošího Újezdu. O Národní pouti v pátek 6. července 1945 zazněla v přírodním divadle pod hradem Prodaná nevěsta. "Národní kroje vítány,“ píše se v závěru.
O dva roky později tu zní Dvořákův Jakobín. V roce 1950 sólisté Národního divadla vystoupili v Kovařovicově opeře Na Starém bělidle. Nastupujícímu režimu však oslavy nebyly vhod, pamětníci vzpomínají na kontroly Státní bezpečnosti. Nejvěrnější se scházeli v polích či tajně v sokolovně. Dnes tradici umocňují dva státní svátky.


Malebné zříceniny balkánské
Týřov je podstatně starší než Krakovec a také více zpustlý. Pár zdí se tyčí na kopci přímo nad Berounkou, kam dojdeme ze Skryjí. A pokud se vyhnete plovoucím kanoím, snadno řeku pod hradem přebrodíte. Hrad založil sám Václav I. někdy v první polovině 13. století, neboť k roku 1249 už je hrad postavený. Uvěznili zde totiž budoucího krále Přemysla Otakara II. A asi sem se v roce 1836 rozejde Karel Hynek Mácha na výlet s mladým Trojanem i pozdějšími politiky Riegrem a Strobachem, od kterých se dozví, že litoměřický advokát Duras shání koncipienta. Kdo ví, zda tuší, že tam na konci října vzplanou osudové stodoly a že si podepisuje ortel smrti.
Nejvíce však údolí pod hradem a v okolí proslavil Joachim Barrande, který původně přišel do Čech se svrženým francouzským králem Karlem X. jako vychovatel jeho vnuka, Jindřicha hraběte ze Chambordu. A objevil tady, kolem Skryjí a Týřovic, zkameněliny. Dodnes je trilobit ve znaku mikroregionu.


Od Barranda k Nerudovi
Kdyby se ve Slabcích nebouralo, mohly se dodnes pyšnit rodištěm významné osobnosti české literatury. Zbývalo by ještě, aby jedna ze sester Leitnerových, Barbora, neodešla do Prahy a vojenského vysloužilce Antonína Nerudu potkala tady. Bylo jim oběma hodně přes třicet, když přišel na svět v roce 1834 syn Jan, výjimečný básník, spisovatel a novinář. Takto se lze pouze podívat na místo, kde kdysi dům stával. Dnešní čp. 20 u silnice do Panošího Újezdu ovšem s původní stavbou už nemá nic společného.
Nedávno Slabce slavily tisíciletí trvání, ale historikové jsou k tvrzení více než skeptičtí. Spíše jen naznačí, že zdejší kostel mohl vzniknout někdy kolem roku 1250. Zasvěcení sv. Mikuláši je ovšem pradávné, byť současný kostel je podstatně mladší. Zámek s anglickým parkem byl přestavován v polovině předminulého století, naposledy patřil rodu Croy Dülmen, který o něj přišel v rámci Benešových dekretů. V opravené budově sídlí úřady a zdravotníci, ale konají se tu i kulturní akce. "V zámku připravujeme výstavu fotografií, textů a toho, co souvisí s krajem,“ tvrdí Roman Hartl, manažer makroregionu Rakovnicko. Ve volně přístupném parku upoutá zachovalá sala terrena, socha sv. Jana Nepomuckého, opravený sv. Antonín. Kamenný stůl doplňuje atmosféru romantického parku.


park_mNa kolo!
Ze Slabců se můžeme na kole vydat na dvaadvacet kilometrů dlouhý okruh po silnici. Mineme betonový pilíř s křížem na rozcestí do Malých Slabců na místě dávné tůně, do které skočila Anička Jandová ze Skupé. Krutý správce slabeckého panství Bachman slíbil milost jejímu otci, když se mu poddá. Nakonec ho však za přípravu selského povstání popravil. Výčitky svědomí mu po letech nedaly, tůni vysušil a na místě vztyčil kříž. Jeho duch sem noc co noc přijíždí v černém kočáru taženém černými koňmi, kterým z očí šlehají plameny. Přízrak nešťastné dívky chodívá o půlnoci ke slabeckému zámku...
V Rousínově si zase podle dávných legend jednou zjara vyšla vdova a zemanka ze zhořské tvrze nedaleko Krakovce do širých lesů. Omámena zářícím sluncem i ptačím zpěvem, málem přehlédla na stezce medvěda v podobném rozpoložení. Tak tak se skryla v mocném dubisku, kde ve smrtelné úzkosti vzývala Pannu Marii. Zde ji nalezli sluhové. Na místě nechala postavit kapličku Panny Marie a okolo ní pak vznikla osada Rousínov.
V jejím okolí je židovský hřbitov, založený v 19. století, kde se prý pohřbívalo ještě před druhou světovou válkou i ze vzdáleného Čistecka. Rousínov tvoří památkovou zónu, málokde se dochovala tak zachovalá náves s farou, kostelem a dávnou školou i roubené venkovské chalupy.
Pro znalce opery je obec místem, kde se 12. ledna 1870 narodil muž, jehož hrdinný tenor obdivovala Amerika i legendární Enrico Caruso - Karel Burian.


Chmelaři a pytláci
V malých vesničkách končí svět. Skřiváň překvapí architekturou i zámkem. Malé Slabce, původně Německé, založil v 18. století držitel slabeckého panství baron Václav Karel Hildprandt výhradně jako chmelařskou ves. Pokus nebyl úspěšný a na Rakovnicku se už neopakoval. "Proslavil“ je však pytlák. Antonín Kopřiva v srpnu 1889 u Valachova zastřelil hajného Isidora Kolského. Místo vraždy připomíná pomník, který hajnému postavil křivoklátský kníže Fürstenberk. Život v těchto lesích byl tvrdý a pomník není jediný.
V Pavlíkově i s přilehlými osadami žije přes tisícovku obyvatel, třetina celého mikroregionu. V odsvěceném barokním kostele, kdysi sv. Kateřiny, je dnes nepřístupné lapidárium. "Naším ,Křivoklátem‘ je Jiří Anderle,“ říká starosta Miroslav Truxa. Obrázky renomovaného malíře se našly na půdě při vyklízení rodného domu po smrti maminky. Dnes tvoří jádro expozice v zasedací místnosti "radnice“. "Ve vestibulu vystavují ,předskokani‘ Jiřího Anderleho,“ dodává starosta Truxa. Nečekejte nic amatérského, místní fotografové i malíři mají ve svém pohledu na kraj co nabídnout.


rozcestí_mGenius loci dávného rozcestí
Na rozcestí ze Slabců do Újezdce stojí u hřbitova dřevěný kříž. Zachycuje ho už mapa z doby Marie Terezie, obnoven byl za velkého sucha a neúrody v roce 1905. Zažil národní poutě připomínající Mistra Jana Husa, před druhou světovou válkou tu hasiči vatrou připomínali výročí prezidenta T. G. Masaryka. V roce 2002 zetlelý smrkový kříž padl.
Když všechna jednání s úřady o jeho obnovu vedla do ztracena, chalupář z Újezdce Jiří Mrázek se jako bývalý památkář rozhodl jednat sám. Od 26. dubna 2008 ční k nebesům vysoký modřínový kříž ze dřeva starého přes sto dvacet let, pokáceného za lednového úplňku a otesaného dávným způsobem. Zastavte se tady. Kříží se zde cesty a je odsud vidět do daleka.

Richard Grégr
Foto: autor

Jak se tam dostat
Například obec Slabce leží asi 23 km jižně od Rakovníka a přibližně 70 km západně od Prahy. Autem vám cesta z metropole potrvá 1,5 hod.
Území mikroregionu Balkán se dotýká vlak tratěmi z Rakovníka č. 162, ze které lze využít stanice Všesulov (5 km na Krakovec), resp. č. 166 a Chlum u Rakovníka. Do Slabců jezdí autobus z Rakovníka. Oblastí prochází silnice č. 233, č. 201, okrajově č. 229.



Kde se ubytovat

Rekreační středisko Machův mlýn
Tel.: 373 390 109, mimo sezonu 499 523 741, lesana@volny.cz , www.machuvmlyn.cz .
Penzion Jaroslava Bidrmanová, Václavská 1531, Rakovník. Tel.: 313 514 773.
Kemp na Slapnici - Skryje, Marie Freibergová, Krameriova 673, Beroun. Tel.: 604 252 950.


Informace
* Skryje čp. 68: Památník Joachima Barranda: zkameněliny trilobitů, venkovská světnice. Červenec - září, úterý - neděle od 9 do 17 hod.; říjen a červen po domluvě. Informace: Muzeum TGM u Pražské brány, Rakovník, tel.: 313 512 768, 313 516 226.
* Pavlíkov: Výstavní síň Jiřího Anderleho, retrospektiva světoznámého grafika a malíře, otevřeno v pracovní době Úřadu městysu Pavlíkov nebo po domluvě na tel.: 313 533 775.
* Hrad Krakovec: březen, duben, říjen: sobota a neděle od 10 do 16 hod., květen až září: sobota a neděle od 9 do 17 hod., červen až srpen: úterý až neděle od 9 do 18 hod.
Tel.: 313 549 302.
* Týřov: volně přístupný


www.rakovnicko.info  
www.muzeumtgm.cz  
www.pavlikov.cz  
www.slabce.cz  
www.hrad-krakovec.cz