Ilustrační snímek: ARCHIV SNOW (HOHENBOGEN)
Náruživý sjezdař už dnes české hory často míjí obloukem. Ani nejlepší sjezdařská centra pro něj nejsou dostatečně dimenzovaná, snad kdyby tam nelyžovala ani noha, vzal by je na milost. Pro drtivou masu příležitostných lyžařů jsou ale domácí střediska stále nejlevnější a nejdostupnější možností, jak se poklouzat na sjezdovkách. Mnozí je mají dokonce „u nosu“ – zejména Liberečáci, Hradečáci nebo třeba Ostraváci. Proč by si je tedy na víkend odpírali? Jinak bude samozřejmě uvažovat takový Brňan, který nejspíš na sobotní lyžovačku na 370 km vzdálený Klínovec nevyrazí. Zcela jinak na tuzemská pohoří pohlíží běžkař, majitel rekreační chalupy nebo třeba ten, kdo má možnost v podnikové chatě či u známého pobýt "za hubičku". Zkrátka výhodnost pobytu na českých horách se dá jen těžko paušálně posoudit.
Jaké tedy české hory roku 2007 jsou? Sjezdařům nepovyrostly, takže nabízejí prostorově (několik málo areálů až zhruba 20 km sjezdovek) i převýšením (většinou do 300 metrů, výjimečně více) omezené možnosti sjíždění. Díky hustě obydlené spádové oblasti jsou navíc nejznámější centra v sezoně dost plná, za dobrých podmínek se pak zaplní i menší střediska. Lyžařskou infrastrukturou už ale můžeme konkurovat zahraničí - nechybí nové sedačkové lanovky ani zasněžování. Trochu horší je to s možnostmi občerstvení na sjezdovkách, zvlášť když je porovnáme s hodováním na alpských chatách. V tuzemsku se však udržuje jinde nevídaný počet běžeckých stop, a to až na ojedinělé výjimky zcela zdarma.
Letem českým horským světem
Hlavní slovo v nabídce mají Krkonoše - jsou největší a relativně blízko Prahy. Ztělesňují české lyžování i s jeho nešvary a pokroky. Špindlerův Mlýn se dvěma dosud nepropojenými slušnými svahy a několika dalšími místního významu se etabluje jako prominentní centrum a investuje do pestrosti služeb (akvapark, bobová dráha) i do kvality (bezkontaktní skipas). Co do lyžařské atraktivity mu šlape na paty Černá hora s 560metrovým převýšením. Vynikající terény s rychlou lanovkou a nově i regionálním skipasem má Rokytnice. Pec pod Sněžkou potěší sněhově spolehlivými sjezdovkami, uspořádanými do malé lyžařské houpačky. V poměru kvalita/cena si vede dobře region Markid s několika lanovkami, solidním kopcem disponují Herlíkovice. Na rodinnou pohodu se soustřeďují Paseky, Vítkovice či Benecko.
V Jizerských horách je číslem jedna Tanvaldský Špičák se sjezdovkami všech profilů a velkými plány do budoucna. Bedřichov a Severák jsou ideálními centry na pohodu, z Rejdic se stalo kultovní místo snowboardistů.
Nové lanovky
Není překvapením, že po loňském boomu se čtrnácti novými lanovkami bude letos skromněji. Nové, či přesněji řečeno repasované lanovky byly přes léto ve stavbě v Novém Městě na Moravě, v beskydské Horní Bečvě a v areálu Miroslav v Jeseníkách. Zbrusu nové středisko zbudovali s podporou EU nedaleko Loučné nad Desnou v obci Přemyslov (opět v Jeseníkách). Na slušně klopeném svahu vyrostly vedle moderní čtyřsedačkové lanovky dvě prostorné sjezdovky červené a modré barvy s převýšením asi 250 metrů.
Už loni přibyly lanovky i na Ramzové a ve zcela novém areálu ve Zlatých Horách, lyžaři ale neměli mnoho příležitostí je vyzkoušet, protože byly v provozu jen krátkou dobu. Jeseníky jsou také velmocí večerního lyžování, je skoro v každém středisku. Ačkoliv v loňské a letošní sezoně vznikla v Jeseníkách řada nových lanovek, stejně je to spíš začátek než finále modernizace a v pomyslném boji českých středisek bodují tamní areály spíš vřelou atmosférou a útulností než moderními technologiemi. Investice začaly proudit také do Orlických hor - po nové lanovce si už loni připsaly přehledné luční svahy v Deštném i rozmanitý vějíř tratí v Říčkách.
Česko konkuruje Alpám mimo jiné vysokým počtem běžeckých tras.
Snímek: Tomáš Wehle
Lipno: vše pro rodinu
Nevelké české kopečky těžko uspokojí náročné lyžaře, zvyklé na alpská převýšení. O to lépe ale mohou vyhovět pohodově pojaté dovolené, rodinám s dětmi a začátečníkům vůbec. Je s podivem, že takto "rodinně" specializovaných středisek najdete v tuzemsku tak málo. Zatím nejdokonalejším exemplářem areálu, kde myslí na děti od A do Z, je Lipno se svými sjezdovkami na Kramolíně, přímo nad hladinou největší české vodní nádrže.
Skromnější přírodní parametry dovolily sjezdovkám nejvýše "červený" sklon, což při délce necelého kilometru fajnšmekra nevytrhne. Jsou však dostatečně široké na to, aby poskytly azyl rekreačním lyžařům. Lipenští dobře pochopili, co si mohou dovolit nabízet, a snaží se v tom být dokonalí. Svůj areál, který má rozsáhlé ubytovací zázemí Mariny Lipno přímo pod sjezdovkami, proto profilují jako dokonalé rodinné středisko. Slušné zázemí tu mají i snowboardisté.
Nástupní stanice dvousedačky Lipno Express stojí přímo v centru obce Lipna u hlavní silnice na Vyšší Brod a je dopravní páteří celého areálu - po výjezdu na vrchol Kramolín (900 m n. m.) totiž pokračuje dolů po jeho odvráceném svahu se sjezdovkami, takže je možné ji využít v opačném směru i zde. Z Kramolína se rozebíhají sjezdovky výmluvných názvů Střecha (zdejší nejtěžší trať, slalomák), Světluška I a II (osvětleny pro večerní lyžování, červené), Školní a Promenádní (obě lehké modré). Nejdelší tratí (1,25 km) je superlehká návratová Jezerní sjezdovka (průměrný sklon 11 %), vedoucí zpět k lipenské nádrži a parkovišti. Dvousedačkovou lanovku doplňují na hlavním svahu ještě tři vleky, svůj dětský vlek a dva pojízdné koberce má i dětské hřiště - Foxpark.
Parkoviště leží hned u nástupní stanice lanovky a je přirozeně zdarma. Přímo u stanice lanovky je multifunkční budova s rozsáhlou půjčovnou, (vyhřívanou) úschovnou, servisem a lyžařskou a snowboardovou školou i školkou.
K tomu přiléhá dětské hřiště - vůbec největší v Česku - s figurkami zvířátek, slalomy, překážkovými dráhami nebo sněhovým tunelem. Děti tu spojí zábavu s výukou, a když se unaví, mohou si odpočinout ve vyhřívané herně. Jedním z detailů, dotvářejících přívětivost střediska, jsou čipové skipasy, které není nutné zasunovat do turniketu - ten si je přečte přímo z kapsy. Jako aprés-ski poslouží akvapark s vodními atrakcemi přímo v obci Lipno, která se proměnila v apartmánovou vesničku v moderním stylu s obchůdky a informačním centrem. Tam si lze zařídit výlety na sněžnicích do šumavského národního parku, let balonem nebo třeba hostinu na hradě Rožmberk.
Janské Lázně: alpské převýšení
Černohorský areál v Janských Lázních patřil díky "alpskému" převýšení (650 metrů) vždy k respektovaným lyžařským místům. Atraktivitou tratí, převážně modrých a ne zrovna širokých, ovšem za krkonošskou konkurencí tradičně pokulhával. V posledních letech je jedním z nejdynamičtějších středisek v Česku a jeho tvář se změnila k nepoznání, když tu vznikly tři nové sjezdovky. Bohužel z původně klíčové, nepříliš široké sjezdovky v trase někdejší visuté lanovky se stala kvůli stavbě dvou nových (Protěž a Pod kabinou) vlastně ta nejméně zajímavá z těchto tří tratí. Hlavní vlnu investic loni završila moderní osmimístná kabinka s panoramatickými kabinkami a trojnásobnou přepravní kapacitou oproti lanovce původní. Do budoucna se náhrady za sedačkovou lanovku dočká také vlek Anděl.
Janské Lázně jsou tradičním krkonošským letoviskem s dobrými možnostmi sportovního i jiného vyžití, nad nímž se zdvihá profilem velmi slušný kopec se sněhově spolehlivou nadmořskou výškou 1299 metrů. Budou-li všechny projekty jeho lyžařské rekonstrukce dokončeny, dá se říci, že dosáhne úrovně toho nejlepšího, co lze v českých podmínkách realizovat. Neznamená to jen lanovky či rolby moderní provenience, ale také navazující síť služeb od regionálního skipasu až po večerní program.
Hlavní, nejoblíbenější tratí areálu se po rozšíření a zprovoznění čtyřsedačky s nástupním kobercem stala Protěž, která je zároveň osvětlena pro večerní lyžování - v délce 1,6 km. To je jeden z nejdelších sjezdů, jejž lze v Česku pod umělým osvětlením podniknout. Na provozní dobu navazuje jízdní řád a trasy místních skibusů. Hlad mohou lyžaři zahnat v restauraci u nástupní stanice čtyřsedačky, jejíž bar poslouží i při večerním lyžování.
Náročnější lyžaři ocení před dvěma lety nově zbudovanou sjezdovku Pod kabinou, která přesně kopíruje trasu kabinkové lanovky a využívá nejprudší části černohorského svahu. Díky proměnlivosti sklonu je tato trať "trojbarevná": v horní části přibližně 700metrová strmá (černá), poté v nejdelším, 1200metrovém úseku červená a na 700metrovém dojezdu mírná (modrá). Nejde již o žádnou úzkou "nudli", její šíře zhruba odpovídá nové Protěži. Celkový rozsah tratí činí 11 kilometrů, na což lze na "jednom kopci" v českých podmínkách narazit jen málokde.
Výhodou je také společný vícedenní skipas s Pecí pod Sněžkou (Skiarena Krkonoše), k němuž postupně přibývají další blízká centra - loni Ski Port ve Velké Úpě.
Rokytnice nad Jizerou: královna Krkonoš
Místo sjezdařsky nejzajímavějšího střediska velké krkonošské "pětky" si Rokytnice nad Jizerou v minulosti udělala renomé nejzadluženějšího města v zemi. Nešťastně realizovaná investice se čtyřsedačkou na Lysou horu se podepsala údobím stagnace. V posledních třech letech o sobě dávají Rokytničtí opět vědět v lepším světle: představili společný skipas pro svůj region, postavili novou přibližovací čtyřsedačku s nástupní stanicí s pohyblivými schody a službami jako v Alpách, na Lysou horu smějí snowboardisté...
O takových parametrech, jako má Lysá hora, si mohou nechat v jiných českých areálech jen zdát: víc než 600metrové převýšení, sklon svahu navíc umožňuje plnohodnotný slalomák i výletní modrou sjezdovku v délkách dvou až tří kilometrů. Lesní průseky sjezdovek jsou nadprůměrně široké a upravované nejmodernějšími stroji. Na všechny hlavní tratě dosáhne expresní čtyřsedadlová lanovka, zpřístupňující jednu z nejvyšších "lyžařských" kót u nás - 1320 m n. m. To vše trochu kazí jen jihozápadní orientace svahu, z něhož na jaře odchází sníh nejdříve. I to je však v době všudypřítomného zasněžování nedostatek relativní.
Kromě toho má areál na Lysé hoře ještě jedno specifikum, a tím je první zóna národního parku, do níž vjíždí lanovka pár set metrů pod vrcholem. Toto soužití znamená přísný režim s nejnižší "nutnou" sněhovou vrstvou i absolutní veto pro jakékoliv zásahy do krajiny, včetně umělého sněhu.
V okolí městečka je další dvacítka vleků - vesměs kratších či přímo dětských, ale pro pohodové rodinné odpoledne jako stvořených. Velmi slušný svah s téměř 400metrovým převýšením a ideálním carvignovým sklonem i šíří se upravuje na Studenově, neláká však na pohodlnou sedačku, ale jen na trojici starších vleků. Prozatím. V nejnižších partiích Studenova se to hemží cvičnými loukami podobně jako na jižním okraji města v areálu Modrá hvězda a Sachrovka.
Lyžařská fakta
Lipno
* Nadmořská výška: 740 - 900 m n. m.
* Sezona: prosinec - březen
* Vleky: 1 sedačka, 5 vleků
* Sjezdovky: 5,57 km, zasněžování: 5,57 km
www.lipno.info
Janské Lázně
* Nadmořská výška: 500 - 1260 m n. m.
* Sezona: prosinec - začátek dubna
* Vleky: 1 kabinka, 1 sedačka, 13 vleků
* Sjezdovky: 12 km, zasněžování: 7,6 km
www.cerna-hora.cz
Rokytnice nad Jizerou
* Nadmořská výška: 550 - 1315 m n. m.
* Sezona: prosinec - konec března
* Vleky: 2 sedačky, 24 vleků
* Sjezdovky: 23,3 km, zasněžování: 13,3 km
www.rokytnice.com
Kde se ubytovat
Lipno
Hotel Lipno
Tel.: 380 736 053
Cena 450 Kč/dvojlůžkový pokoj za noc se snídaní
Apartmán Hanka
Tel.: 380 736 053
Cena 1650 Kč/apartmán/dvě osoby/noc
Další tipy na www.lipno.info
Rokytnice nad Jizerou
Hotel Krakonoš
Tel.: 481 522 466, www.hotelkrakonos.cz
Cena od 480 Kč/dvojlůžkový pokoj/noc se snídaní
Penzion Sluníčko
Tel.: 481 523 554
Cena od 500 Kč/osobu/noc s polopenzí
Další tipy na www.rokytnice.com
Janské Lázně
Hotel Astoria
Tel.: 499 875 317, www.hotel-astoria.cz
Cena od 550 Kč/dvojlůžkový pokoj/noc se snídaní
Penzion Mariánská Výšina
Tel.: 499 875 252
Cena 380 Kč/dvojlůžkový pokoj/noc se snídaní
Další tipy na www.janske-lazne.cz
Krušné hory
Boží Dar
Hotel Praha, Tel.: 353 815 023
Cena od 1086 Kč/osoba/noc se snídaní
Jáchymov
Penzion China Restaurant Robin
Tel.: 728 151 015
Cena od 450 Kč/osoba /noc
Další tipy na http://rezervace.naurovni.cz
Snímek: ARCHIV SNOW (PEC POD SNĚŽKOU)
Lyžování pod hvězdami - V nočním lyžování jsou Češi přeborníci
I když zmlsaný lyžař ohrne nad malými českými horami nos, v nočním lyžování nemají konkurenci. Osvětlená je večer kdejaká větší loučka a z některých měst vozí lyžaře na noční svahy speciální skibusy. Pokud se budete chtít po práci slušně sklouznout, těžko odjedete do Alp. Nasednout do auta nebo skibusu a pojezdit na svazích vzdálených hodinku či dvě jízdy od domu už ale není tak těžké. Zvláště v Krkonoších se k této kratochvíli nabízejí objektivně jedny z nejlepších tratí, co vůbec v Česku máme.
Večerní lyžování je přitažlivé především pro ty, kdo se přes den na kopec nedostanou. Podmínkou je dobrá přístupnost horských středisek, což třeba Krkonoše pro obyvatele Hradce Králové, ale i Prahy, nebo Jizerské hory pro lidi z Liberce splňují. Nabídka osvětlených tratí přitom kromě místně významných louček zahrnuje i některé skutečně hodnotné kousky. Ale právě množstvím osvětlených svahů málem u každé horské vesnice je Česko unikátní.
Krkonošské Herlíkovice nabízejí dokonce komplex osvětlených tratí, byť ne závratně rozsáhlý. Pod umělým světlem se tu dá lyžovat na 700 metrů dlouhé modré sjezdovce u přibližováku i na hlavní trati v sousedním "dětském" areálu Bubákov.
Jedny z nejatraktivnějších nočních sjezdů nabízejí známá střediska: špindlerovská Hromovka, členitá červená trať obsluhovaná expresní čtyřsedadlovou lanovkou, stojí i za cestu z Prahy; příjemná a rozšířená, 1800 metrů dlouhá Protěž v Janských Lázních není o nic horší. Je vybavena moderním osvětlením, které údajně nevyzařuje obvykle silný světelný smog do okolí jako klasické "lampy". Co nabídnout má i Pec pod Sněžkou s pravidelnou červenou, 1500 metrů dlouhou sjezdovkou Javor. Kompletně je osvětlen menší areál Rejdice na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, v Orlických horách se večer jezdí v Deštném, v Říčkách i v Čenkovicích. Noční lyžování umožňují téměř všechna střediska Jeseníků (s podstatnou výjimkou Pradědu). V Beskydech je osvětlen solidní slalomák i protější jižní svah v Bílé. Na Šumavě je nasvícena hlavní trať pod dvousedačkou v Lipně i sjezdovky podél nové čtyřsedačky na Zadově. V Krušných horách stojí za pozornost díky dobré přístupnosti z Prahy slalomový svah na Bouřňáku.
Večerní lyžování se těší oblibě také díky dostatečné infrastruktuře, která vyhovuje i dojíždějícím. Z některých větších měst se vypravují bezplatné nebo dotované skibusy až ke sjezdovkám. Pro lyžaře přijíždějící autem jsou k dispozici zpravidla již bezplatná parkoviště. Svařák či grog nabídnou i jednoduché stánky s občerstvením u vleku, většího zázemí (snad kromě WC) na večerní lyžařskou kratochvíli ani netřeba.
Kde se lyžuje v noci
Jizerské hory
Ještěd
* Otevírací doba: 18.00 - 21.00
* Sjezdovky: F10 Pod Lany (400 m)
Kořenov-Rejdice
* Otevírací doba: 19.00 - 21.00
* Sjezdovky: dvojsedačková lanovka (950 m)
Krkonoše
Špindlerův Mlýn
* Otevírací doba: 18.00 - 21.00
* Sjezdovky: Malý hank (550 m), Hromovka I (1540 m)
Pec pod Sněžkou
* Otevírací doba: 17.00 (17.30) - 21.00
* Sjezdovky: Javor I (1500 m), Zahrádky III (380 m)
Herlíkovice + Bubákov
* Otevírací doba: 18.00 - 21.00
* Sjezdovky: Severní I
Černá hora - Janské Lázně
* Otevírací doba: 18.00 - 21.00
* Sjezdovky: Protěž (1600 m)
Mladé Buky
* Otevírací doba: 17.30 - 21.00
* Sjezdovky: 5 sjezdovek (od 400 do 800 m)
Orlické hory
Deštné v Orlických horách
* Otevírací doba: 18.00 - 21.00
* Sjezdovky: Sportovní (850 m) a Turistická (1250 m)
Malá Morávka-Karlov
* Otevírací doba: 18.00 - 21.00
* Sjezdovky: 5 sjezdovek (od 200 do 800 m)
Miroslav
* Otevírací doba: 18.00 - 21.00
* Sjezdovky: Family (600 m)
Beskydy
Bílá
* Otevírací doba: 18.00 - 21.00
* Sjezdovky: Zbojnická II (1050 m), Jižní II (700 m)
Šumava
Zadov-Churáňov
* Otevírací doba: 18.00 - 21.00
* Sjezdovky: Kobyla (800 m)
Krušné hory
Bouřňák
* Otevírací doba: út-so 18.00 - 21.00
* Sjezdovky: Slalomák (700 m) a Hrobská (925 m)
Poznámka: Údaje o provozní době vybraných středisek vycházejí ze sezony 2006/07.
Hlavní lyžařský provoz se odehrává přímo na jižních svazích Hochfichtu.
Snímek: Autoři a Snow
Příhraniční střediska - Možnosti lyžování "za kopečkama" Šumavy
Lyžařská střediska kousek za hranicemi v Rakousku nebo v Německu staví na stejných přírodních parametrech jako ta česká. Mají však proti nim obvykle jednu velkou výhodu - u paty jim nestojí ubytovací velkoměsto typu Špindlerova Mlýna, které by je denně zásobovalo tisíci lyžaři.
Hochficht
Je to typické "propracované" středisko, které i s "českými" parametry umí nabídnout "alpskou" lyžovačku. Za téměř alpské ceny ovšem. Vrchol Hochficht (1338 m) se tyčí v šumavském trojúhelníku Rakouska, Česka a Německa. Je součástí česko-rakouské hranice, přesto se k němu musí z hraničního přechodu Zvonková ujet dalších alespoň 15 kilometrů.
Hlavní lyžařský provoz se odehrává přímo na jižních svazích Hochfichtu, a to na prostorných červených tratích podél expresní čtyřsedačky. Terén tu trochu připomíná krkonošskou Rokytnici. Na rozdíl od ní ale zdejší areál expandoval i na sousední vrcholky - Zwieselberg a Reischlberg. Díky kompletnímu propojení lanovkami tu funguje jediná šumavská "houpačka", a to s parametry na středoevropské poměry jen výjimečně vídanými. Hochficht je již dnes středisko alpské úrovně po všech stránkách. V absolutních číslech by sice zaostávalo celkovou délkou sjezdovek (20 km), ale i tak má slušný výběr sjezdů - od cvičné louky Rehberg přes (novou) rodinnou modrou Schwarzenberg až po obřákovou závodní Zwieselberg, přičemž kraluje příjemná červená Standard z nejvyššího vrcholu Hochficht. Oproti alpským areálům se ale toto středisko díky své blízkosti hodí i pro prodloužený víkend náročnější rodiny s odrostlejšími dětmi.
Jeho hendikepem není ani jižní expozice hlavního hochfichtského svahu, neboť tomu konkuruje protilehlý, severně orientovaný Zwieselberg s ostrou, ale až sto metrů širokou "obřákovkou" a souběžnou červenou sjezdovkou pro ty, které sportovní jízda neláká. Svahy tak lze střídat podle nálady, slunce či kvality sněhu. Mimo to je již 80 procent sjezdovek (kromě těch na Reischlbergu) uměle zasněžovaných a sezona běží od začátku prosince až do konce března. Samozřejmostí je gratis parkování u vleků, půjčovny a sociální zázemí v každé dolní stanici lanovky.
Hoher Bogen
Už zdálky nezapře Hoher Bogen své lyžařské určení. Na stinném zalesněném svahu se vyjímají spleti sjezdovek, které obhospodařuje jedna dvousedačková lanovka. Jeho hřeben v šumavském pohoří stojí nestíněn jinými vrcholy, a tak je odtud za jasného počasí velký výhled - a to nejen na šumavské hvozdy, ale až do bavorských Alp.
Z parkoviště nad obcí Neukirchen bei Heiligen Blut (680 m) startuje dvousedačková lanovka k vrcholu ve výšce 1050 m, odkud pramení dvě červené sjezdovky. Cestou se tratě větví a prolínají, což skýtá mnoho různých sjezdových kombinací. Jediná sjezdovka je černá, zato dvě červené jsou homologované pro závody FIS - slalom i obří slalom. Obě jsou slušně široké, členité a dva kilometry dlouhé. Ve spodních partiích jsou tratě uměle zasněžované. Nedaleko parkoviště je cvičná louka s vlekem i pro děti a dětská lyžařská škola.
Potěší také zdejší hospůdky. Na vrcholu Hoher Bogen stojí útulná restaurace Berghaus, kde můžete ochutnat místní speciality přímo z pece. Další možností je restaurace v chatě Schönblick, ležící na začátku hangu černé sjezdovky, nebo restaurace a aprés-ski bar u spodní stanice dvousedačky. Nevšedním zážitkem může být také 700 metrů dlouhá sáňkařská dráha, vedoucí z mezistanice lanovky do údolí. Středisko leží asi 20 km od Nýrska, a je proto z Česka nejsnáze přístupné přes hraniční přechod Svatá Kateřina.
Kde se ubytovat
Hohenbogen
Hotel Boehmerwald
Tel.: 09947/200-0, www.hotel-boehmerwald.de
Cena od 45 do 59 eur/osoba/noc s polopenzí
Trixiĺ s Appartement
Tel.: 05363/30621
www.ferienappartement-bayerwald.de
Cena 20 eur/apartmán pro 2-3 osoby/noc
Další tipy na www.hohenbogen.de
Hochficht
Landhotel Haagerhof
Tel.: 0043 7281 63880
www.haagerhof.com
Cena od 39 eur/dvojlůžkový pokoj/noc s polopenzí
Ferienhaus Neumüller
Tel.: 0043 7281 8284
Cena 21 eur/osoba/noc se snídaní
Další tipy na www.boehmerwald.at
Lyžařská fakta
Hochficht
* Nadmořská výška: 933 - 1338 m n. m.
* Sezona: prosinec - konec března
* Vleky: 3 sedačky, 7 vleků
* Sjezdovky: 20 km, zasněžování: 17 km
www.hochficht.at
Hoher Bogen
* Nadmořská výška: 680 - 1050 m n. m.
* Sezona: prosinec - konec března
* Vleky: 1 sedačka, 2 vleky
* Sjezdovky: 6 km, zasněžování: 3 km
www.hohenbogen.de
Keprnická vyhlídka - Tip na výlet na běžkách
Jeseníky jsou velmi rozsáhlé pohoří, a tak není pochyb o tom, že nabízejí velké množství zajímavých, jednoduchých či náročných, ale hlavně opravdu romantických tipů pro vyznavače běžeckého lyžování. Jedna z těch středně těžkých, ale velmi atraktivních cest v Hrubém Jeseníku je trasa Ramzová - Šerák - Keprník - Vřesová studánka - Červenohorské sedlo.
Start celé túry je v obci Ramzová (770 m n. m.), která se nachází v Ramzovském sedle. Do Ramzové se dá pohodlně dostat vlakem, a to i ze vzdálenějších měst (Praha, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Opava aj.), protože vlaková stanice Ramzová je rychlíkovou stanicí, a to nejvýše položenou v republice. Ze samotné zastávky je to k nástupu trasy pouhých pár set metrů.
Celou "nordic tour" lze započít již u dolní stanice sedačkové lanovky vedoucí na vrchol hory Čerňava (1103 m n. m.), kde dále pokračuje další stařičká jednosedačka až k vrcholu hory Šerák (nejdelší lanové spojení v Jeseníkách). Lanovku mohou využít ti, kteří chtějí šetřit síly a na lyžích vyrazit až po hřebeni. Faktem je, že výstup na Čerňavu se táhne po celou dobu lesem, kde nemáte prakticky žádnou příležitost kochat se okolními velikány.
Nechat si ovšem ujít výstup z Čerňavy na Šerák by bylo velmi pošetilé. Převýšením patří sice mezi náročnější, ale po celou dobu máte možnost sledovat, jak si příroda s jesenickými kopci pohrála a co pro nadšeného diváka připravila. Za zmínku jistě stojí hora Keprník (1423 m n. m.), Voska (1377 m n. m.) či horská říčka Branná, která se táhne údolími přímo pod vašima nohama.
Po náročném výstupu a propocení prvního trika se vám dostane zasloužené odměny v prvním depu na trase, horské chatě Šerák (1351 m n. m.). Jedná se o více než 110 let starý kamenný klenot Hrubého Jeseníku, který nabízí velmi kvalitní kuchyni a po rekonstrukci objektu také příjemný nocleh. Zde je pro vás jako na dlani vystaveno podhorské město Jeseník a další zajímavosti (rozhledna Zlatý Chlum, 875 m n. m.) až k našim sousedům v Polsku.
Pokud ovšem netoužíte po občerstvení v útrobách chaty, můžete na rozcestí pod chatou odbočit a stoupat (ne již tak strmě) vzhůru po hřebeni k hoře Keprník. Holý vrchol Keprníku vám nabídne velmi atraktivní panoramatické výhledy nejen na celé Jeseníky, ale i Beskydy či Krkonoše.
V další části trasy budete mít příležitost k "odpočinku" a načerpání nových sil, protože od Keprníku až k rozcestníku Trojmezí (1316 m n. m.) vás čeká sjezd. Vzhledem k častému zledovatělému terénu na vyfoukaném hřebeni to pro vás bude jistě také zajímavý adrenalinový zážitek. Pak už je to jen kousek k tradičnímu poutnímu místu Vřesová studánka těsně pod Červenou horou. Z vrcholu Červené hory (1337 m n. m.) se můžete rozhlédnout do údolí, kudy vede horská silnice směrem k Červenohorskému sedlu. Pro zajímavost, svahy z Červené hory jsou lavinové a v některých místech dosahují sklonu až 40 stupňů. Je tedy velká pravděpodobnost, že zahlédnete nějakého skialpinistu či freeskiera, který se zde, i přes zákaz lyžování, ztrácí hluboko ve Sněžné kotlině Červené hory.
Po příjemné zastávce u Vřesové studánky a Červené hory již nic nebrání vyrazit k nedalekému Červenohorskému sedlu (1013 m n. m.), kde se rozkládá oblíbený jesenický lyžařský areál. Tady naše túra končí (nebo její půle, pokud se rozhodnete vrátit nazpět do Ramzové). Z Červenohorského sedla se do civilizace dostanete pohodlně autobusem, a to směrem na město Jeseník nebo na Šumperk.
Trasa výletu
Start: Ramzová
Cíl: Červenohorské sedlo
Turistická trasa: červená (mapa Klubu českých turistů, oblast 55, 1:50 000)
Strojově upravovaná trať: ne
Délka: 14,5 km
Náročnost: středně těžká
Celkové převýšení: 696 m
Nejnižší nadmořská výška: Ramzová - dolní stanice lanovky, 782 m n. m.
Nejvyšší nadmořská výška: Keprník, 1423 m n. m.
Téma připravili Radek Hlub, Petr Socha
Autoři jsou redaktory Snow.cz
Jaromír Lojza
Autor je šéfredaktorem Freeskiing.cz
foto: autoři a snow
