lodě 
Plavby kolesovým parníkem patří ke koloritu řeky Vltavy.
Snímek: Pavel Gejoš

Naštěstí je pryč doba, kdy se flotilou mohla pochlubit jen vltavská kaskáda a pár dalších míst. Kromě olomouckého nabízejí dnes lodní dopravu všechny kraje v Čechách i na Moravě.

Vraťme se ale na chvíli do historie osobní motorové plavby v českých zemích. Prvním průkopníkem byl mlynářský synek Josef Božek (1782 - 1835) ze slezské vesničky Bierce. Ten v roce 1815 otestoval v pražské Stromovce za velkého zájmu diváků parou poháněný vůz o dvou válcích a klikovém mechanismu. Následně ho napadlo využít páru i k lodnímu pohonu. O dva roky později, první červnový den 1817, tak rameno Vltavy u Císařského mlýna hostilo velkou událost - premiéru na parní pohon upravené převozní pramice. Samotnou slávu překazila nečekaná prudká bouřka, rozvoj motorové osobní lodní dopravy už ale nezastavila. První lodě v Čechách se objevily na Labi, kam dojely ze sousedního Saska. Z Drážďan připlul první parník Königin Maria v červnu 1838. Pražská paroplavební společnost, která zajišťovala plavby mezi břehy a ostrovy Vltavy na území hlavního města, vznikla ale až o téměř třicet let později.

Láďa jede lodí, tou lodí výletní
Velkou expanzi zaznamenala výletní plavba za první republiky především v souvislosti s aktivitami Klubu českých turistů. Zájem o tento druh turistiky přetrvával i za bývalého režimu, kdy se stal součástí odborářských rekreací. Přesto z několika míst, jako je přehrada Mšeno u Jablonce nad Nisou, Plumlovská nádrž na Prostějovsku, řeka Ohře v Karlových Varech nebo přehrada Jesenice u Chebu, výletní lodě nenávratně zmizely. Bohužel se dosud neobjevil nadšenec, který by na někdejší historii navázal.
V Praze přibyla po revoluci k tehdejší flotile Městského dopravního podniku celá řada plavidel. Jedná se hlavně o levně koupené lodě v letoviscích u slovenských přehrad nebo o vysloužilé bárky z Německa. Tyto stroje ale vozí převážně cizince v rámci zájezdů nasmlouvaných cestovními kancelářemi. Tuzemcům tedy zbývají služby původní socialistické flotily, nyní plující opět pod značkou Pražské paroplavební společnosti. V nabídce jsou tři linky. Nejoblíbenější, vyrážející třikrát denně, směřuje do ramene Vltavy nedaleko populární zoologické zahrady v pražské Troji.
Druhá trasa míří každý víkend na Vranovskou a Štěchovickou přehradu, projíždí také už zaplavenými Svatojanskými proudy a končí až v Třebenicích pod hrází Slapské přehrady. Pokud máte štěstí, nalodíte se na palubu posledního fungujícího kolesového parníku Vyšehrad, většinu roku ale zabezpečují plavbu polské lodě bez přední vyhlídkové paluby.
Jistotu jízdy na kolesové památce mají pouze cestující třetí linky, která poslední červencovou a srpnovou neděli míří opačně, po proudu Vltavy až na soutok s Labem v Mělníku.

Orlík_mExpedice Vltavou: Slapy a Orlík
Nejdelší českou řeku lze vlastně kombinací dvou linek paroplavby a tří linek soukromé firmy, plující po Slapské, Kamýcké a Orlické přehradě a nádrži Kořensko, projet "suchou nohou" od mělnického soutoku proti proudu až do Týna nad Vltavou. Dál bohužel ne, neboť od Týna po další přehradu Hněvkovice je několik mělkých a nesplavných kilometrů toku.
Na Slapech, o které v poslední době nezaslouženě opadá zájem turistů, vyplouvá "dlouhá" linka do Solenic pod orlickou hrází jen v úterý a ve čtvrtek. V ostatní dny vyrážejí lodě z hlavního přístavu u slapské hráze pouze do Nové Živohošti. Vlastní loď pro okružní projížďky mají ale i u vojenské zotavovny Měřín. Naopak stále velký a neutuchající zájem o lodní projížďky panuje na Orlické přehradě, v jejímž okolí se nachází hned několik turistických cílů. Nad hlavním přístavem flotily se rozkládá zámek Orlík, v 90. letech vrácený šlechtické rodině Schwarzenbergů. Expozice uvnitř památky mapují historii rodu, ale i zámku, který vznikl přestavbou původního strážního hradu ze 13. století.
Pohodlný "hydrobus" převeze milovníky historie za padesát minut i na další cennou památku při jezeře - hrad Zvíkov. Historická stavba na ostrohu nad soutokem s Otavou zaujme především královským palácem a vzácnou raně gotickou kaplí svatého Václava.
Hned na dvou místech má orlická flotila konkurenci. Pod Zvíkovem kotví další tři velké lodě konkurenční společnosti, které vyplouvají v případě zájmu na okružní plavby, směřované většinou do méně známé, ale velmi zajímavé oblasti toku Otavy. V Týně nad Vltavou pak pod kostelem kotví menší výletní loď místního nadšence do plavby.

Jihočeši se plaví rádi
Na přehradě Lipno bohužel pravidelné linkové plavby do Horní Plané zanikly. Po odprodeji jedné ze tří lodí zaniklé ČSAD koupil zbylé dvě německý podnikatel, který za zřejmě nejdražší jízdné v Česku nabízí dva devadesátiminutové okruhy: jeden z Lipna nad Vltavou, druhý z Frymburku.
Linkové plavby z jednoho břehu Lipna na druhý zajišťují tedy jen tři přívozy v různých úsecích vodní hladiny, které využívají zejména turisté mířící na Šumavu. Nejnovějším lákadlem je zřícenina Vítkova hrádku přebudovaná na rozhlednu, z níž je možné shlédnout nejen na Šumavu, ale i Blanský les, Novohradské hory a za dobré viditelnosti dokonce i na Alpy.
Na přehradu Hněvkovice pluje z Hluboké nad Vltavou menší loď. Okruh od přístaviště u mostu směřuje pod skálu Dědek a zříceninu Karlův Hrádek. Projížďka lodí je vhodným doplňkem prohlídky oblíbeného zámku v Hluboké. Provozovatel do budoucna připravuje i větší loď pro více cestujících. Menší, leč bytelná loď ukazuje turistům i zajímavosti Českých Budějovic. Na Malši a Vltavu vyplouvá v případě zájmu od penzionu ve slepém rameni řeky.
Po několikaleté pauze se lodě vrátily také na rybník Svět u Třeboně. Větší plavidla, tzv. "vodometky", zatím kvůli dlouhodobému nedostatku vody rybník nebrázdí. Menší loď ale pravidelně přeplavuje zájemce od přístavu na hrázi rybníka k druhému přístavu u kempu Ostende a dále pokračuje na okruh rybníkem. I po vystoupení na břeh má okolí Světa co nabídnout. V blízkém lesoparku se ukrývá Schwarzenberská hrobka Domanín. Milovníci přírody se zase mohou vydat botanickou naučnou stezkou s dvojsmyslným názvem Kolem Světa.

Hynku, Jarmilo, Ctirade!
Přístavy lze najít i na západě Čech. Už desítky let úspěšně vozí rekreanty a turisty po přehradě Hracholusky loď Plzeň. Na trasu mezi hrází a Butovem se čtyřmi mezipřistáními se vydává v létě dvakrát, mimo sezonu jednou denně.
Nadšenci z ČSAD Karlovy Vary postupně obnovili i dvě plavební místa u Chebu. Loni se na řece Ohři objevila malá loď, která vyplouvá na okružní trasu od Písečné brány až pod hráz přehrady Skalka. Na obdobné trase jezdil malý parníček Ctirad už mezi válkami. Po vybudování nádrže Skalka se lodní provoz přesunul tam, ale na konci 80. let zanikl. Od letošního roku jezdí po jeho trase do Pomezí nad Ohří opět malá výletní loď.
Na Máchovo jezero se první menší parník Greif vydal už v roce 1920. O pár let později přibyly lodě Marie a Tista, jež pod jmény Jarmila a Hynek brázdí hladinu jezera dodnes. Po válce zdejší lodní provoz posílila další dvě velká pravidla: Racek a Máj se sluneční palubou. V letních měsících jezdí navíc z Doks šestkrát denně linka po přístavištích kolem jezera, v případě zájmu vyrážejí lodě i na okružní plavby.

Děčín 
Loď z Děčína jezdí do Hřenska. Tedy když je dost vody.
Snímek: Pavel Gejoš

Na Labe je spousta zájemců
Na severu Čech byla po řadu let velmi populární lodní linka po Labi z Děčína do Hřenska, kde začíná oblíbená skalní oblast Českosaské Švýcarsko s fotogenickou Pravčickou bránou nebo Edmundovou a Divokou soutěskou. S koncem 90. let ale loď na ztrátové lince do Hřenska nahradil jen neromantický autobus. Až loni po dotaci od děčínského magistrátu se osobní loď na řeku vrátila. Místní podnikatel ale pořídil naddimenzovanou loď s velkým ponorem, která dvě třetiny roku kvůli nízké hladině Labe nemůže vyplout, a smutní turisté míří od mola na starý dobrý autobus.
Neúspěšný žadatel o dotaci na plavby do Hřenska svou menší loď Ariel ukotvil ve Vaňově naproti hradu Střekov u Ústí nad Labem a zájemce vozí na pravidelné lince do Litoměřic. Původní vaňovská historická převozní loď Marie zatím trůní na břehu u přístavu, ale po jejím trupu vydatně kmitají řemeslníci, takže se možná už brzy vrátí na hladinu.
Ze Staré Boleslavi sice letos tamní loď bez náhrady zmizela, plavby v Poděbradech ale pokračují. Honosně pojmenovaná loď Král Jiří vyplouvá do Nymburka nebo k soutoku s Cidlinou.
Konečně, velká rarita se letos objevila v Kolíně. Bývalá rychloloď z Dunaje, tzv. raketa, proslulá svou plavbou na výsuvných "polštářích", sloužila několik let ke konci své kariéry jako klasická loď ve slovenských Piešťanech. Od letošního roku je ale pod novým jménem Kolinea k vidění na Labi, kde se vydává na pravidelné vyjížďky do Klavar a ke Třem Dvorům.

pára_mZpět do století páry
Za nesplavným úsekem u Přelouče lze lodě najít na dvou místech. Z Pardubic vozí turisty, pokud se jich tedy sejde nejméně patnáct, na hrad Kunětická hora loď Arnošt. Ta je zajímavá tím, že jako jedna z mála velkých lodí u nás byla vyrobena v tuzemské loděnici, a nikoli dovezena ze zahraničí. Kunětická hora je na osmdesát metrů vysoké třetihorní vyvřelině uprostřed Polabské nížiny dominantou okolí. Chátrání a rozebírání památky na kámen zastavila ve 20. letech až rekonstrukce proslulým architektem Dušanem Jurkovičem, který dal také podobu Lázním Luhačovice či dřevěným horským chatám na beskydských Pustevnách.
Na mělké Labe do Hradce Králové by se měli vydat všichni staromilci páry. Vzhledem k tomu, že jediný zachovalý pražský kolesový parník Vyšehrad už řadu let pohání motor nikoli na uhlí, ale na motorový olej, je královéhradecká plavba v současnosti jediná v republice, kde jezdí skutečné dva "parníky". Jmenují se Hradec a Královna Eliška a oba je zrekonstruovali místní nadšenci. Zájemci si dokonce mohou pod dohledem kapitána přihodit uhlí pod kotel. Kotviště najdete na Smetanově nábřeží, vyhlídková plavba směřuje až pod Kamenný most.

Když se chce
Po mnoha letech příprav vyjela letos v srpnu velká výletní loď i na Dalešickou přehradu na Třebíčsku. Šťastnou cestu jí při křtu popřáli tvůrci filmu Postřižiny. Projekt, či spíše velký sen starostky místního Koněšína, aktivně podpořil kraj Vysočina a také energetická společnost provozující přehradu a blízkou atomovou elektrárnu v Dukovanech. Po trase plavby vznikly nové cyklostezky a v okolí lze navštívit hned několik turisticky zajímavých míst. V Kramolíně se vyplatí vylézt na historickou rozhlednu šlechtické rodiny Haugwitzů, původně zeměměřičskou věž. V Dalešicích zve k návštěvě pivovar, proslavený filmem Postřižiny, který režisér Jiří Menzel natočil v roce 1981 podle knihy Bohumila Hrabala. V Dukovanech stojí za prohlídku návštěvnické středisko atomové elektrárny. V audiovizuálním programu je zde působivě znázorněn chod energetického kolosu. A plni energie jsou i turisté. Jen za první měsíc provozu se jich podle lodníků vystřídalo na palubě přes deset tisíc.
Kromě dvojité pravidelné linky z Kramolína do Koněšína s mezipřistáními v Dalešicích a v Hartvíkovicích vyplouvá loď Vysočina dvakrát denně i na okružní plavby.

Smutek na Hartě, standard v Brně
Zatímco na Dalešicku obce i krajský úřad Vysočina o lodní linku tvrdošíjně bojovaly, úřady obcí okolo přehrady Slezská Harta na Bruntálsku veškeré pokusy o zavedení lodní přepravy spíše blokují. Zdejší nadšenec Oldřich Kodeda pořídil menší vyřazenou osobní loď a pojmenoval ji po místním rodákovi, herci Luboru Tokošovi. Začal provozovat vyhlídkové plavby a cykloturistům vozit kola. Nejprve měl problém s pohonem lodi, který úřady označily jako neekologický. Benzinové motory tedy nahradil elektrickými bateriemi. Když ale zažádal obce u přehrady o možnost přivézt k vodě elektrické vedení pro napájení baterií, neuspěl. Oč obce u Dalešic bojovaly jako lvi, o to obce na Bruntálsku zřejmě nestojí. Sympatická lodička tak zřejmě z Harty natrvalo zmizí. Tradiční standard si naopak udržuje už přes šedesát let lodní doprava na Brněnské přehradě. Šest lodí s tichým pohonem na elektrické baterie, z toho čtyři s horní slunečnou palubou, vozí od dubna do října turisty i cyklisty od doku v městské části Bystrc přes devět zastávek až do deset kilometrů vzdálené Veverské Bítýšky. Nejoblíbenější zastávkou je však rozhodně hrad Veveří, a to nejen pro záhadami opředenou stavbu, která zásluhou agilního kastelána rok od roku vstává jako Fénix z popela. Zajímavý je i visutý most pod hradem, jenž v 90. letech nahradil původní, vyhozený do vzduchu nacisty. Díky novému dřevěnému přemostění potoka Veverka mohou také návštěvníci od letošního roku bezpečněji přecházet od přístavu k hradu a nemusí už kličkovat mezi auty na rušné silnici.

Valentýna tradici obnovila, Baťa založil
Na druhou velkou přehradu na jihu Moravy - Vranovskou - se výletní lodě vrátily po čtrnáctileté odmlce teprve loni. První byla zrekonstruovaná loď z Vltavy Valentýna, kterou letos doplnila nová velká motorová jachta Viktorie. Do budoucna plánují provozovatelé postupnou stavbu velké třicetimetrové lodě. Obdobná obří loď jménem Moskva už na Vranově do roku 1992 jezdila.

Valentýna 
Opravená starší loď Valentýna obnovila tradici lodí na Vranově.
Snímek: Pavel Gejoš

Trasa vranovské plavby vede pod zříceninou hradu Cornštejn pod hrad Bítov a několikrát týdně až na Chmelnici. Unikátní je možnost navštívit díky lodi hned tři památky v jednom dni - kromě obou hradů i zámek ve Vranově.
Mekkou moravských fanoušků lodí se v 90. letech stává Baťův kanál na Zlínsku. Umělou vodní cestu podél řeky Moravy nechal vybudovat průmyslník Tomáš Baťa pro dopravu uhlí do svých závodů. Dnes už na něm nákladní lodě neuvidíte, setkáte se spíše s motorovými čluny, hausbóty a vyhlídkovými loděmi zhotovenými pro specifické rozměry kanálu, které půjčují a provozují místní půjčovny. Největší loď, dvoupalubová Danaj, jezdí o víkendech mezi Veselím nad Moravou a strážnickým skanzenem. Cestující na horní palubě čeká žertovné sklánění při projíždění pod několika mosty. Ze Spytihněvi vyplouvá zase stylová loď Kordulka, ze Strážnice k Petrovu a případně dál loď Amos. Letošní novinkou jsou přeshraniční plavby do nového přístavu ve slovenské Skalici.

Lednice_mK vodě za pohádkou
V Hodoníně vyplouvá na řeku Moravu vyhlídkový prám Konstancie. Kromě tradičních plaveb po řece s výkladem o přírodě a historii nabízí posádka Konstancie v určité časy i pohádkové plavby pro děti, kdy na trase číhají různé pohádkové postavy a loď přepadnou nečekaně dokonce loupežníci. Výletní osobní loď lze spatřit také pod Pálavou na Horní Novomlýnské nádrži, kde pod příznačným názvem (dle místního slavného archeologického objevu) Věstonická Venuše jezdí na trase z kempu přes Pasohlávky do Brodu.
Po řece Dyji se dá linkovými loděmi s dvěma přestupy plout z Břeclavi až k zámku v Lednici, zapsanému s celým zahradním areálem na seznam památek UNESCO. Lodní linka vede od veslařského klubu v Břeclavi k romantické zřícenině Janohrad. O několik set metrů dál po zámecké Dyji převezme turisty a zaveze je k vyhlídkovému Minaretu a ke staré turbíně pod lednickým zámkem další linka. Plavby z Břeclavi, stejně jako areálem Lednice, fungují jako jedny z mála v republice i v zimě, kdy je součástí jízdenky i svařené víno.

Nadějné vyhlídky
Doufejme, že Dalešice nebyly posledním novým místem, kde hladinu rozráží kýl výletních lodí. O plánované lodní plavbě se občas hovoří i na severomoravských přehradách Žermanice a Těrlice či na rybníku Vajgar v Jindřichově Hradci. Velká loď Zlínského kraje se možná po letech vrátí na řeku Moravu u Napajedel, kde až do 90. let vyplouval oblíbený hydrobus na vyhlídkové plavby po okolí. Jen bude asi potřeba obdobný entuziasmus, jaký měli Koněšínští u Dalešické přehrady.

Pavel Gejdoš