Stará část Korčuly leží na poloostrůvku spojeném s pevninou jen úzkou šíjí. Je ze všech stran obklopena hradbami ze 14. až 16. století.
Snímek: HZ
Víno, šakali, ústřice
Poloostrov Pelješac je bránou cest za krásami jižní Dalmácie. Za hodinku na něj dojedete lodí od severu z Makarské (autem tam lze dojet z pobřežní Jadranské magistrály). Úzká šíje spojující Pelješac se souší začíná něco přes třicet kilometrů od Dubrovníku. Je doménou vinařů, kteří zde na jižních stráních a náhorních plošinách pěstují unikátní odrůdy Dingač a Plavac mali.
Je útočištěm šakalů, jediným místem jejich výskytu v Evropě. V noci je uslyšíte výt nedaleko menších přístavů, ale nikdy je nepotkáte. Jsou totiž velmi plaší a na člověka neútočí. Srovnatelně vzácní jsou v celém Chorvatsku snad už jen supi na ostrově Cres.
Pelješac proslavilo i pěstování ústřic. Obrovská ústřicová pole v závěru Malostonského průlivu, kde je závětří a nejteplejší voda z celé oblasti, zvou milovníky ryb a mořských potvor do přilehlých rybářských restaurací.
I když je Pelješac velmi hornatý, stojí za to si jej projet na kole. Můžete začít v malém ospalém přístavu Loviště v úplně severním cípu poloostrova, vzít to přes kopečky s opuštěnými vesnicemi do letoviska Orebič a pak krajinou jako vystřiženou z filmů o Vinnetouovi vystoupat do čtyř set metrů, aby se před vámi otevřela velká náhorní plošina s vinicemi, starými vesničkami a františkánským klášterem.
Víno je všude, pro žíznivé turisty mají ve vinařském středisku Potomje připravené točené červené ze samoobslužného sudu, pro fajnšmekry sklípky a obchůdky se špičkovou domácí produkcí. Kromě těžkého červeného Dingače je k mání dezertní víno Prošek, jedno z nejlepších z celého Chorvatska.
Z vinné oblasti na vrškách se můžete vydat buď do severních přístavů Trpanj nebo Drače, přivrácených k pobřeží, nebo na jižní, do moře obrácenou stranu, kde najdete malebné přístavy Trstenik a větší a vybavenější Žuljanu. Ale pozor - při návštěvě jižního pobřeží poloostrova je těžké odolat lákání ostrovů Korčula a Mljet, které leží na dohled.
Marko Polo si uměl vybrat
O Korčule se říká, že patří s Hvarem k nejhezčím ostrovům Chorvatska. Těžko posoudit, každý má rád ten "svůj" ostrov, ale vstup na Korčulu je každopádně impozantní. Ať už přijíždíte malou lodí nebo velkým trajektem z Pelješace, Dubrovníku či Makarské, prvním zážitkem bude stejnojmenný přístav Korčula.
Kruhový tvar a malá rozloha poloostrova, na němž se nachází, vtiskly historickému městu nezaměnitelnou tvář. Je to malý vršek pokrytý do posledního kousku starými domy, s dominantní románsko gotickou katedrálou uprostřed majestátně vyhlížející nad střechami. Město objedete na lodi za pět minut, v nejširším místě nemá staré centrum více než tři sta metrů od moře k moři.
Podle legend se tu narodil Marko Polo. Jestli je to pravda, o tom se historikové přou. Chorvaté však mají jasno: ukazují jeho rodný dům a rodnou věž. Z historie je možná ještě zajímavější, že na rozdíl od okolních ostrovů a přístavních měst Korčula nikdy nespadala pod svobodnou Dubrovnickou republiku, ale pod Benátské knížectví.
Dost městského povídání, je třeba se vypravit na venkov. Do hor, nižších než na Pelješaci, s pestřejší a živější vegetací, mezi cypřiše a pole šalvějí. Zdatnější cyklisté zvládnou za jeden den přejet celý ostrov až do Vela Luky a možná i zpět.
Ti, kdo si chtějí vychutnat krás a pohostinnosti ostrova, by to měli vzít do půlky do starobylé Čary a pak zpět do Pupnatu. Tam totiž najdete dobrou příležitost v klidu si užít typické dalmatské kuchyně, ochutnat domácí travaricu (rakije s bylinkami) a vůbec si užívat pobytu na odlehlém, leč pohostinném chorvatském venkově.
Nakládaný lilek, syrová uzená šunka pršut a travarica nebo domácí víno udělají své. Tady v Pupnatu, v domácí hospodě u Mirjany a Biljany, by se dalo sedět hodiny. Na cenách za jídlo je vidět, že turistický ruch zavítal už i sem, daleko od plných pláží, ale dalmatské lahůdky stojí za to.
Z Pupnatu (473 m) do pobřežního Kneže vede kvalitní sedmikilometrová klikatá silnička a po ní se dá letět jako šíp jedním z nejkrásnější cyklistických sjezdů v Chorvatsku.
Zelený ostrov bez civilizace
Ostrov Mljet, který je ze všech chorvatských ostrovů nejjižněji položený, je celý porostlý lesy. Vedle dubů a buků zde rostou i vzácné cedry. Na ostrově, převážně v národním parku, žijí promyky, malé šelmičky dovezené sem na počátku 20. století k vyhubení jedovatých hadů. Podle dávné báje byl Mljet ostrovem, na němž Odysseus strávil nedobrovolně sedm let v jeskyni s vílou Kalypsó. Po cestě hlavní ostrovní silničkou z Polače do Okuklje nemůžete minout zajímavá, v létě vysychající jezera zvaná blata a malebnou vesničku Blata nedaleko, v níž stojí nápadně veliké budovy, bývalé domovy pro postižené leprou.
Letovisko dubrovnických velmožů
Malý ostrov Šipan, z jehož jednoho konce na druhý dojdete pěšky za hodinu, je na první pohled jiný. Oba zdejší přístavy, Šipanska Luka a Sudjuradj, jsou bohaté, plné výstavných patricijských paláců a dobře chráněné. To vše je pozůstatek po návštěvách dubrovnických pánů, jejichž letním sídlem ostrov byl.
Poloha vysunutá daleko do moře jej předurčovala k častým návštěvám pirátů. Dlouho byl také objektem tureckých nájezdů. Z těch dob lze na ostrově nalézt opevněný kostel, velkou pevnost s několika obrannými zónami a klášter dobře ukrytý v lesích.
Na ostrově Šipan dokonce bydlel knížecí rod Stjepoviců - Skočibuhů, jehož nejvýznamnější postavou byl Tomo Stjepović-Skočibuha. Díky němu rod také získal přízvisko Skočibuha, v češtině Skočblecha. Tomo totiž v 15. století bránil chorvatské ostrovy proti Turkům a pirátům za pomoci taktiky náhlých nájezdů a stejně překvapivých ústupů tak usilovně, až si vysloužil tuto přezdívku.
Pohled z výšky na Dubrovník
Nejkrásnější pohled na Dubrovník je z vrchu Srdj, rozkládajícího se přímo nad opevněným starým městem. Dá se na něj vyjít asi za hodinku pěšky a mohou jej pokořit i tvrdí bikeři, když se místo procházek po hradbách vydají na cestu kolem dubrovnického zálivu, ústí řeky Dubravky, kolem střelnice až na vrchol. Odměnou jim je nezapomenutelný pohled na město, které vypadá jako slepené z vystřihovánky. Sjezd do města pak slibuje nejstrmější kozí cestičky a na samém začátku Dubrovníku také jednosměrnou silnici s klesáním 25 procent.
Unikátní staré město obehnané hradbami je v seznamu UNESCO zapsáno od roku 1979. Počátkem 90. let, kdy se Jugoslávie změnila v bojiště, se za horou Srdj usadili Srbové a bezostyšně město ostřelovali, palba přicházela i z vojenských lodí tehdejší jugoslávské armády, které při blokádě chorvatských přístavů kotvily na dohled od města.
V Dubrovníku jsou pro turisty k mání veškeré vymoženosti chorvatského pobřeží, od části města, kde napočítáte na kilometru čtverečním tisíce hotelových pokojů až po desítky restaurací s mořskými specialitami a okouzlující balkánskou atmosférou. Nejzajímavější je projít se po obvodu hradeb, které mají v nejširším místě až šest metrů silné zdi. Během zhruba dvouhodinové procházky se otevřou krásné pohledy na moře, pestré pavlačové scenérie domácích dvorků, a procházka po hradbách umožní nerušeně pozorovat městský i přístavní cvrkot.
Zdolat Svatého Juru
Nejvyšší hora přírodního parku Biokovo a zároveň celého chorvatského pobřeží Sveti Jure s nadmořskou výškou 1762 m je výzvou pro každého cykloturistu v Chorvatsku. Třicetikilometrovým stoupákem po slušné horské silničce se na ni dá dojet během jednoho odpoledne. Trasa vede z přístavu s příznačným názvem Podgora a silnička hned od moře prudce stoupá až do devíti set metrů. Tam, na zlomu krasové náhorní plošiny a srázů pobřežního masivu, si lze odpočinout, případně zanechat méně zdatné partnery.
Cesta pak vede ukázkovou krasovou krajinou, v bílých vápencových skalách, mezi hlubokými závrty a zvrásněnými kopci. Kolem uvidíte pasoucí se kozy, ovce a horské koně, na dně krasových závrtů, kde je úrodná zem, pěstují pilní Chorvaté speciální druh brambor.
Na vrcholu, po úmorném předposledním úmorném kilometru a překvapivě příjemných závěrečných serpentinách, se před vyčerpaným cyklistou otevřou nádherné výhledy. Na jedné straně moře a na něm ostrovy Hvar, Korčula a Mljet, za nimi nejvzdálenější Vis a někdy i italské pobřeží. Na druhé straně chorvatské a bosenské vnitrozemí, řeka Neretva zařezávající se do hlubokých údolí a hory nad Mostarem.
Výjezd na Svatého Juru, ačkoli není zatím moc proslavený, je bezesporu jedním z nejlepších cykloturistických počinů, které lze v Evropě na kole uskutečnit.
JAKUB TUREK
Autor je šéfredaktorem specializovaného serveru Horydoly.cz
Jaké kolo
Ačkoliv se jezdí většinou po silničkách a zpevněných cestách, doporučujeme kvalitní horské kolo, pokud možno s odpruženou přední vidlicí. Nezapomeňte také na dostatek nářadí a náhradních dílů, protože cykloservisy mnohdy nenajdete ani ve větších městech. Vápencové kamení je velmi ostré, a proto tu nejsou na cykloturistických výletech žádnou výjimkou proražené pneumatiky, zlámané dráty nebo poničené ráfky.
Aktivity
Kola, cvičení a turistika
Turistické plavby v podobě kolo-loď, fit-loď a klasická plavba probíhají v květnu a červnu a pak od poloviny srpna až do konce října. Kolo-loď je věnována výhradně cyklistům, plavby na fit-lodi jsou kromě pěší turistiky po ostrovech doplněny o dvě hodiny cvičení denně a klasické plavby jsou určeny pouze pěším turistům a milovníkům koupání v moři.
Klasické plavby oproti kolo-lodím častěji zastavují a užijete si více koupání v moři, účastníci kolo-lodí se zase dostanou více za krásami ostrovů, které se nezřídka skrývají ve vzdálenějším vnitrozemí ostrovů. Ceny zájezdů českých cestovních kanceláří se pohybují okolo čtrnácti tisíc korun.
Kdy se tam vydat
Nejlepší je pozdní jaro nebo brzký podzim
Jižní Dalmácie je dál od středu Evropy než populárnější Istrije, takže i v hlavní letní sezoně je zde o něco méně lidí. V Makarské a Dubrovníku bývá samozřejmě hlava na hlavě, ostrovy však, a především jejich do moře obrácené přístavy, jsou příjemnou oázou, kde si lze ještě užít pohodové rekreace. S koly se dostanete dál od civilizace, na jachtě můžete přeplouvat z ostrova na ostrov. Kdo si chce užít všeho dosyta, měl by vyrazit před hlavní turistickou sezonou nebo v jejím závěru. V květnu na ostrovech všechno kvete a voní, moře slouží spíš k osvěžení než k náruživému koupání. Na konci září a v říjnu je naopak moře ještě krásně teplé a můžete si užívat plodů přírody, vína, fíků, mandarinek.
Informace
Podrobné informace poskytne ještě před cestou například Chorvatské turistické sdružení, Krakovská 25, Praha 1. Tel.: 222 211 812, e-mail: info@htz.cz
http://cz.croatia.hr
