Mramorová hrobka indického Tádž Mahalu, odrážející se na vodní hladině kanálu, je proslulá po celém světě od chvíle, kdy byla roku 1643 dokončena. Neprávem opomíjená bývá perská zahrada ve formě čahár bágh, která celý areál dotváří. U Tádž Mahalu naleznete tento typ zahrady ve vrcholné formě, i když květiny, jimiž byla osázena, nahradili Britové na počátku 20. století zeleným trávníkem. O tom, jak vypadají nejen perské, ale třeba i čínské, japonské či evropské zahrady, čtěte v tématu na stranách 8-15.
NEJKRÁSNĚJŠÍ HROBKA
Monumentální pomník v Ágře ve státě Uttarpradéš nechal vystavět vladař Šáhdžahán na památku své předčasně zesnulé ženy.
4
ČTYŘ ZAHRADÍ - ČAHÁR BÁGH
Pro tento princip je charakteristická číslice 4 a její násobky. Zahradu dělí na 4 pravidelné části dva vodní kanály vybíhající do 4 světových stran. Každý z čtverců se dělí 16 zahradních lůžek, v každém bývalo 400 květin.
300X300
METRY
Jedna strana čtverce, jenž tvoří zahradu, měří 300 metrů. Celek vyjadřuje islámskou představu ráje.
22 TIS.
ŘEMESLNÍKŮ A ZAHRADNÍKŮ
Tolik lidí údajně pracovalo na stavbě hrobky, okolních budov a také zahrady.
zdroj: Wikimedia Commons
