Dlouhé generace čínských vzdělanců se snažily postihnout tajemství a smysl lidského bytí. Mnoho z těchto lidí, ovlivněných taoismem a čchanovým buddhismem, došlo k poznání, že volnost a klid najdou jen uprostřed přírody. Někteří opustili význačné úřady u císařského dvora, pohodlí a přepych městských rezidencí, někdy i rodinu, aby v prostém domku v klínu hor prožili řadu měsíců, často i zbytek života.

Ti z učenců a úředníků, kteří se nechtěli vzdát funkcí či po skončení kariéry odejít do osamění hor, si začali budovat zahrady.

Klášterní zahrada Lví háj

Na nebi je ráj a na zemi Su-čou... říká se v Číně. Město, které okouzlilo mnoho známých čínských umělců, bylo založeno v roce 484 př. n. l. A během následujících staletí se zde vytvořil zvláštní styl jihočínského zahradního umění, dnes považovaný za klasický. Nejvíce zahrad tu vzniklo za dynastie Ming (1368-1644). Pro své osobité architektonické ztvárnění a nenapodobitelnou atmosféru se řadí k největším čínským a vlastně i světovým kulturním pokladům.

Patří k nim i klášterní zahrada Š'-c'-lin (Shizilin), nazývaná Lví háj. Najdete v ní "odlehlá" místa s bambusovými háji i chatrč obklopenou rozlehlým pohořím, jež znázorňují vysoké rozeklané kameny.

Buddhistický mnich Tchien-žu se o tom vyjádřil: "Lidé si myslí, že žiji zde ve městě, ale já zatím trávím čas mezi tisíci horami."

Tento vzdělaný muž zadal v polovině 14. století výstavbu klášterní zahrady význačnému malíři Ni Canovi. Určitě nepochybil. Ni Can, nadaný malířskou intuicí, promítl do tvůrčí koncepce svou představu o ideálním prostředí pro meditaci a odpočinek a vytvořil dílo nadčasové hodnoty. Uznávaná je především jeho práce s bizarními kameny ze dna jezera Tchaj-chu. Právě z nich vytvořil Ni Can mámivé přeludy hor, labyrinty horských stezek a temné otvory jeskyň.

Světlo a stín jsou dalšími komponenty, se kterými ve své tvorbě počítal. Ostré stíny podivuhodných balvanů malují na bílých zahradních stěnách groteskní obrazce, jiné kameny se zrcadlí v poklidné vodní hladině.

Některé z kamenných kompozic znázorňují lvy na paměť mnichova učitele Čung-fenga, který žil v horách ve lví jeskyni. Odtud i název zahrady Š'-c'-lin - Lví háj.